Klíněnka se v České republice poprvé objevila v roce 1993 na jižní Moravě a rozšířila se sem přes Maďarsko a Rakousko z Makedonie. Postupně se v tuzemsku zabydlela a expanduje do dalších zemí, zejména přes Německo dále do západní Evropy.
ZNIČENÉ LISTY
Samička klíněnky klade vajíčka na povrch listu jírovce. Vylíhlá mikroskopická housenka se pak prokouše dovnitř, a než se zakuklí, postupně vyžírá vnitřek kaštanových listů, listy hnědnou a opadávají. Za sezonu se vystřídají tři až čtyři generace klíněnek. Hmyz se líhne i z kukel, které přezimují ve spadaném listí.
"Napadený strom není schopný vytvořit si dostatek energetických zásob na další rok, takže může za dva tři roky uhynout," říká Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze.
Proto zahradníkům radí: "Je nutné na podzim i během roku shrabávat listí zasažených stromů a spálit je i se zárodky škůdce."
Tato osvědčená metoda je však velmi pracná. Navíc se listí nesmí pálit volně, nýbrž jen ve spalovně, aby dým neznečistil ovzduší.
Vědci proto hledají ještě další, ekologicky přijatelný způsob boje proti nebezpečným motýlkům.
JAK SE DOROZUMÍVÁ?
"Rozhodli jsme se zjistit, jestli se i tento hmyz dorozumívá pomocí chemických signálů," říká Aleš Svatoš z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Feromony, neboli chemické látky vytvářené v těle hmyzu a ovlivňující chování ostatních jedinců, slouží k dorozumívání zejména nočních motýlů. Už koncem padesátých let byla zjištěna chemická podstata sexuálních feromonů, kterými k sobě samičky lákají samečky. Denní motýli feromony obvykle nepotřebují, protože odlišná pohlaví se k sobě mohou přitahovat zbarvením.
Ale jak je to s klíněnkou, která je aktivní za rozbřesku, na přelomu dne a noci?
Vědci z Akademie věd se nastěhovali do Královské zahrady na Pražském hradě a pustili se tu do výzkumů. "Moc dobře se nám spolupracovalo se správou zahrad a parků a ještě nám Hradní stráž hlídala lapáky," pochvaluje si Aleš Svatoš.
JE TO FEROMON!
V laboratoři vědci zase například nechávali na samce ve větrném tunelu působit výtažky ze zadečků samiček a pozorovali změny jejich chování. A chemickou komunikaci skutečně objevili.
"Samičky klíněnky jírovcové vytvářejí v ranních hodinách ve žláze umístěné na svém zadečku feromon, který velmi silně přitahuje samce," konstatuje Aleš Svatoš. Její složení však výzkumníci zatím neznají. Aktivní látka ve feromonu samičky klíněnky totiž váží jen 10 až 50 pikogramů (biliontin gramu). A to je příliš malé množství, aby je přístroje dokázaly analyzovat. Bude tedy nutné získat feromony od několika tisíc samiček.
Teď v zimě klíněnky v přírodě přezimují v kuklách. Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie proto založili líheň, v níž se jim už nyní líhnou první motýlci, kteří vytvoří feromon potřebný k rozboru. Vědci pak zjistí, zda jej půjde vyrobit v laboratoři a použít do pastí lákajících samečky.
"Doufáme, že se nám to podaří tak, abychom ještě letos mohli uskutečnit první polní pokusy a pomohli tak zachránit jírovce v parcích," plánuje Aleš Svatoš.
ZNIČENÉ LISTY
Samička klíněnky klade vajíčka na povrch listu jírovce. Vylíhlá mikroskopická housenka se pak prokouše dovnitř, a než se zakuklí, postupně vyžírá vnitřek kaštanových listů, listy hnědnou a opadávají. Za sezonu se vystřídají tři až čtyři generace klíněnek. Hmyz se líhne i z kukel, které přezimují ve spadaném listí.
"Napadený strom není schopný vytvořit si dostatek energetických zásob na další rok, takže může za dva tři roky uhynout," říká Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze.
Proto zahradníkům radí: "Je nutné na podzim i během roku shrabávat listí zasažených stromů a spálit je i se zárodky škůdce."
Tato osvědčená metoda je však velmi pracná. Navíc se listí nesmí pálit volně, nýbrž jen ve spalovně, aby dým neznečistil ovzduší.
Vědci proto hledají ještě další, ekologicky přijatelný způsob boje proti nebezpečným motýlkům.
JAK SE DOROZUMÍVÁ?
"Rozhodli jsme se zjistit, jestli se i tento hmyz dorozumívá pomocí chemických signálů," říká Aleš Svatoš z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Feromony, neboli chemické látky vytvářené v těle hmyzu a ovlivňující chování ostatních jedinců, slouží k dorozumívání zejména nočních motýlů. Už koncem padesátých let byla zjištěna chemická podstata sexuálních feromonů, kterými k sobě samičky lákají samečky. Denní motýli feromony obvykle nepotřebují, protože odlišná pohlaví se k sobě mohou přitahovat zbarvením.
Ale jak je to s klíněnkou, která je aktivní za rozbřesku, na přelomu dne a noci?
Vědci z Akademie věd se nastěhovali do Královské zahrady na Pražském hradě a pustili se tu do výzkumů. "Moc dobře se nám spolupracovalo se správou zahrad a parků a ještě nám Hradní stráž hlídala lapáky," pochvaluje si Aleš Svatoš.
JE TO FEROMON!
V laboratoři vědci zase například nechávali na samce ve větrném tunelu působit výtažky ze zadečků samiček a pozorovali změny jejich chování. A chemickou komunikaci skutečně objevili.
"Samičky klíněnky jírovcové vytvářejí v ranních hodinách ve žláze umístěné na svém zadečku feromon, který velmi silně přitahuje samce," konstatuje Aleš Svatoš. Její složení však výzkumníci zatím neznají. Aktivní látka ve feromonu samičky klíněnky totiž váží jen 10 až 50 pikogramů (biliontin gramu). A to je příliš malé množství, aby je přístroje dokázaly analyzovat. Bude tedy nutné získat feromony od několika tisíc samiček.
Teď v zimě klíněnky v přírodě přezimují v kuklách. Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie proto založili líheň, v níž se jim už nyní líhnou první motýlci, kteří vytvoří feromon potřebný k rozboru. Vědci pak zjistí, zda jej půjde vyrobit v laboratoři a použít do pastí lákajících samečky.
"Doufáme, že se nám to podaří tak, abychom ještě letos mohli uskutečnit první polní pokusy a pomohli tak zachránit jírovce v parcích," plánuje Aleš Svatoš.
 Housenky klíněnky na napadeném listu jírovce maďalu, neboli kaňského kaštanu. |
