Kedy už niekto dôležitý konečne nájde odvahu a povie verejne,že koexistencia bielej rasy a niektorých rás je jednoducho nemožná,pretože títo nie sú schopní žiť normálnym životom - teda o niečo sa v živote snažiť,pracovať,tvoriť,posúvať sa ďalej.

teorie rozbitého okna hlavně říká, že by se to okno mělo rychle opravit, ne že má policie viníka rychle popravit

Nikdo z nás neví, jak to tam chodí, nikdo z nás není obyvatel černošského ghetta coby běloch nebo černoch. Nikdo neví, jaké to vlastně doopravdy je, žít v Americe coby Američan. Nechal bych té kritiky 

Změňte umístění článku ze severní Ameriky za umístění v jedné zemi ve středu Evropy a máte pravdivý a téměř přesný opis dnešního stavu.

Co s tím? Jak je vidět, ani pozitivní diskriminace není všespasitelná. Snad nás naši vševědoucí a moudří politici zachrání. Teď už jenom zjistit, kteří. 

Rasismus se ve 21.stoleti zmenil. Uz se nejedna o nenevist vuci mensine, ale nenavist mensiny vuci vetsine, vse je pouze dusledek pozitivni diskiminace. Kde mensina byla vychovana s vedomim, ze jina barva pleti jim dava punc vyjmecosti, za kterou by mela od vetsineove spolecnosi dostavat privilegovane zachazeni.

Celý svět by si měl vzít příklad z USA, v jejich statečném boji za svobodu a humanitu. 

V rámci toho by mohli velvyslanci všech zemí v USA napéct koláčky, dovézt je protestujícím ve Fergussonu a vybrat novou vládu USA. 

A samozřejmě důrazně varovat Obamu i guvernéra před jakýmkoli použitím násilí proti vlastnímu lidu bojujícímu za svobodu a lidská práva. 

Ne 

Rasismus vlastně neexistuje!!! Hurá:-D A pokud sem si všiml nebylo v článku zmíněno nic o cikánech, tak proč je tu řešíte?? Článek je napsán tak jak je potřeba!!

Jak je to možné, že vůči pouličním nepokojům  na Maydaynu nesměla Janukovyčova moc zasahovat a v největší demokracii světa mydlí demonstranty hlava nehlava

Protože Majdan byl původně pokojný protest.

V dávných dobách žil kdysi v Číně starý Mistr. Jednoho krásného dne postavil před svého žáka košík s bílými a černými kuličkami téže velikosti.

„Některé kuličky v tomto košíku,“ pravil svému žáku, „jsou plné a jiné duté. Tvým úkolem bude je roztřídit, na jednu hromádku dát plné a na druhou duté.“

Nebyl to těžký úkol, žák vážit uměl, práce mu šla hbitě od ruky. Záhy se mu po levé ruce hromadily kuličky duté a po pravé ruce kuličky plné. Slunce stálo ještě vysoko na obloze, když vyhledal Mistra.

„Mistře, splnil jsem úkol,“ pravil uctivě, „račiž jej zkontrolovat.“

Starý Mistr se zvedl z lavice, na níž meditoval, a odebral se na dvorek, kde žák celý den pilně vážil kuličky. Když stanul nad dvěma hromádkami, z nichž ta vlevo obsahovala jen kuličky černé a ta napravo pouze kuličky bílé, naoko se rozkatil.

„Cožpak jsem ti neřekl, abys třídil kuličky podle dutosti či plnosti, a nikoli podle barvy?!“ obořil se na žáka.

Žák se ale ohradil.

„Mistře, při vší úctě k vaší moudrosti,“ pravil, „svůj úkol jsem splnil přesně! Není mou chybou, že duté kuličky jsou černé a plné bílé, takže vznikl dojem, že jsem je třídil podle barvy.“

Tu se Mistr usmál.

„Milý žáku, v tom je tvoje dnešní poučení,“ pravil. „Budeš-li třídit věci podle zadaného kritéria, ještě mnohokrát v životě se ti stane, že odhalíš nežádoucí souvislosti, což tě vystaví protivenství mužů, o nichž jsi do té doby soudil, že jsou moudří.“

To vypada ze se tomu cernochovy nekdo vy***** na ksicht