„Klíčovou oblastí po diskuzích s odborníky a inspirace ze zahraničí pro nás byla schopnost interpretace mediálních sdělení. Dobře to ilustruje aktuální téma takzvaných fake-news, které jsme sledovali ve třech úrovních. Jestli lidé znají tento pojem, zda dokážou fake-news rozeznat a jak to konkrétně činí. Ve finále se ukázalo, že rozeznat falešné zprávy dokáže pouze čtvrtina populace,“ uvedl k výsledkům průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.
Co se označuje za fake-news neví 38 % dotázaných. Ze zbylých 62 % respondentů pak 44 % tvrdí, že dokáže rozlišit fake-news od ověřené zprávy. Zhruba polovina z tohoto počtu pak uvedla, že je dokáže odlišit ověřením informace z jiných zdrojů či podle věrohodnosti zdroje. Ostatní volili možnosti selský rozum, zkušenosti, intuice či nejsem blbej.
Výzkumníci se rovněž zajímali o to, čím by měl být charakteristický mediálně gramotný člověk nebo, kdo by se měl věnovat mediálnímu vzdělávání.
„Mediálně gramotný člověk je podle nich ten, kdo si dokáže ověřit informace, má přehled a rozumí médiím. Tématu mediální gramotnosti a vzdělávání by se podle respondentů měly věnovat instituce a organizace napříč společností. To naznačuje její vnímanou komplexnost a šíři,“ uzavřel Burianec.
Výzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi se v květnu a červnu 2018 zúčastnilo 1561 respondentů.
Průzkum už dříve ukázal, že Češi mají často potíže s vyhodnocováním informací z médií.