"Chtěli jsme si to užít. To se nám povedlo a jsme spokojení," řekl jeden z členů vítězného družstva Luděk Čičmanec.
Za nejtěžší část závodu považuje hned úvodní etapu, kdy po vyřazovacím skikrosu museli závodníci odpoledne vystoupat na vrchol Pradědu a pak jednoho "zraněného" člena týmu dopravit dolů k chatě Kurzovní. "Bylo to hodně fyzicky náročné a docela jsme se tam oddělali," dodal. - Více o první etapě závodu čtěte zde
Na druhé příčce skončilo družstvo z Vojenského oboru FTVS v Praze a třetí místo pak obsadil tým z 22. základny letectva v Náměšti nad Oslavou, který obhajoval loňské prvenství. - Extrémní závod bolí, říká vítěz
Vítězný tým z Univerzity obrany, která do soutěže nasadila hned tři družstva, měl velký bodový náskok i před závěrečnou etapou závodu.
Štafetový běh na lyžích a hod granátem na cíl tak rozhodoval pouze o druhém a třetím místě. Poslední etapu závodu vyhrál tým Univerzity obrany, druzí skončili vojáci z 4. brigády rychlého nasazení z Chrudimi a třetí pak družstvo z 22. základny letectva v Náměšti.
"Boj o přežití" vzdala dvě družstva
Účastníci extrémního armádního závodu Winter Survival měli ve čtvrtek před sebou poslední etapu. Po dvoudenní královské etapě ale pokračovalo jen patnáct týmů. Dvě družstva náročný "boj o přežití" vzdala.
"Dva týmy závod vzdaly, nesplnily by časový limit, ve kterém musí závodníci dorazit do cíle etapy," konstatoval mluvčí závodu Pavel Pazdera.
Ze soutěže odstoupili vojáci ze 14. brigády logistické podpory z Pardubic a jeden ze tří týmů pořádající Univerzity obrany, a to ten s označením II. V závodě tak pokračovalo jen patnáct týmů.
Během dvoudenní královské etapy musely týmy urazit s pomocí mapy a buzoly přes padesát kilometrů horským terénem s veškerou výbavou na zádech, nocovat venku a na trase splnit několik velmi náročných úkolů.
"Zatím nejtěžší byla asi orientace v mlze," popsal dojmy z dvoudenní etapy Boleslav Klapuch z družstva Přáslavic. Relativně teplé počasí se v nižších polohách Jeseníků změnilo v mrazivý vítr a mlhu.
Po druhé etapě bylo první družstvo Univerzity obrany I, druzí pak vojáci ze 73. tankového praporu z Přáslavic a na třetím místě byl tým Vojenského oboru FTVS v Praze. - Soutěžící týmy najdete zde
Vrcholem byl tanec na totemu
Do druhé části dvoudenní etapy nastupovalo ve středu všech 17 týmů. Každoročně během závodu odpadne několik týmů, většinou kvůli únavě nebo zraněním. Každý, kdo závod absolvuje a dorazí do cíle, je podle organizátorů dokonale připraven na přežití v zimních podmínkách. - Více o prvním dni královské etapy čtěte zde
Na trať vystartovaly týmy po sedmé ráno, když předtím strávily noc venku. Organizátoři přitom letos zakázali používat stany. Závodníci si mohli vybudovat jen improvizované přístřešky.
Závodníky i tentokrát čekalo zhruba 25 kilometrů s řadou disciplín, stejně jako předchozí den. Mezi nejatraktivnější disciplíny, které dokonale prověřily psychiku i fyzickou zdatnost soutěžících, patřil úkol nazvaný "Tanec na totemu".
Jeden člen týmu musel v mlze a za silného větru vyšplhat na 28 metrů vysoký osekaný strom, na vrcholu se bez jakékoliv opory postavit na malou desku a zazvonit na zvonek. Další členové hlídky se pomocí systému lan vzájemně vytahovali do korun stromů.
"Nahoře foukalo, strom se v té výšce dost kýval a ta deska byla namrzlá," popsal své bezprostřední zážitky Jiří Juhas z týmu 4. brigády rychlého nasazení v Chrudimi. Jeho tým nakonec úkol sice splnil, ale s časovou penalizací. Rozhodčí totiž viděli, jak se závodník zachytil kovové konstrukce se zvonkem, což bylo proti pravidlům.
O několik set metrů dále pak na závodníky čekala další fyzicky vyčerpávající disciplína. Celý tým musel nejprve vylézt na skalní masiv a pak jednoho člena vytáhnout na nosítkách pomocí šikmých lan na jinou skálu.
Na celou trasu druhého dne etapy měly týmy opět dvanáctihodinový limit. Zvolit nejkratší a nejpřímější trasu podle mapy ale podle zkušených závodníků neznamená být nejrychlejší.
"Často je lepší raději použít běžky a ujet pár kilometrů navíc po vrstevnici než se brodit ve sněhu napříč roklemi," řekl mluvčí závodu Pavel Pazdera. Ačkoliv trasa druhého dne měřila 25 kilometrů, řada týmů bloudila a ve skutečnosti urazila mnoho kilometrů navíc.
