Extremisté ztrácejí na síle

  • 99
Extremistická scéna u nás je roztříštěná. A pod kontrolou policistů a tajných služeb. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva vnitra, kterou dostane na stůl vláda. Poprvé od začátku devadesátých let experti konstatovali, že extremisté jsou v Česku na ústupu. A to jak levicoví, tak pravicoví.

"Koncem roku 2002 došlo k útlumu skupin anarchoautonomní scény, který je zřejmě způsobený neúspěchem protestů proti summitu NATO," píše se ve výroční ministerské zprávě o extremismu v loňském roce, kterou má MF DNES k dispozici.

Neúspěchy loni zaznamenali i radikálové z opačného názorového spektra - neonacisté. Podle policejních odhadů dokonce sympatizantů tohoto hnutí ubylo. Důvod? Ministerští analytici si to vysvětlují tím, že jde o úspěch soustředěného policejního tlaku.

Za pravdu jim dávají i ostatní experti, ale například politolog Miroslav Mareš nabízí ještě jedno vysvětlení: "Mohlo také dojít k tomu, že část lidí, kteří extremisty vedli v druhé polovině devadesátých let, odrostla - založili rodiny a už se tolik neangažují."

Nepřibývá trestných činů s rasistickým či extremistickým podtextem, hlásí také ministerská zpráva. Počet pachatelů, kteří mají tyto delikty na svědomí, dokonce v roce 2002 klesl.

Máme to pevně v rukou
"Celá scéna je pod dozorem a stát ví, co se na ní děje," prohlašuje Michal Mazel, ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, jehož lidé analýzu vypracovali.

Uvědomují si to i extremisté, především ti pravicoví. Odložili oblečení s nacistickými nášivkami, vytetované hákové kříže zahalili do seriózně vypadajících obleků a vrhli se na politiku.

O místa v parlamentu či obecních zastupitelstvech se ucházeli už v minulých letech. Jenže dříve svou ideologii nijak zvlášť neskrývali, zatímco v současnosti ji umně maskují.

Novým stranám, v nichž se angažují i hodně ostří neonacisté, není podle zákona co vytknout. "Uvidíme, jestli se opravdu uklidnili, nebo se jen skrývají za maskou, kterou za čas odloží," přemýšlí Mazel.

Takřka klinickou smrt prodělala loni neonacistická hudební scéna, která přinášela hnutí značné zisky. Uzavřených koncertů rasistických kapel, na něž přijížděli i extremisté ze zahraničí, se odehrálo v roce 2002 jen minimum.

"Je pravda, že těchto koncertů je čím dál méně. Je to nejspíš dáno tím, že organizátoři z řad Národního odporu sedí v kriminále nebo jsou stíháni," potvrzuje Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které monitoruje neonacistickou scénu.

Bezmoc u počítače
Jediné, co se policistům zatím nedaří, je boj s extremisty na internetu. Sítě využívají radikálové nejen k neomezené propagaci své ideologie, ale i jako virtuálního obchodu, kde prodávají cédéčka spřízněných kapel. Jelikož stránky zakládají na amerických serverech, jsou policisté bezmocní a většinu případů musí odložit.

Američané jim totiž kvůli tamním zákonům vůbec nesdělí, kdo za weby stojí. "Chceme je na nejbližším jednání přesvědčit, aby nám vycházeli víc vstříc," poznamenává Mazel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video