Hnutí označilo schvalování první fáze stavby kanálu jako „nekalou praktiku vlády“. Ta podle organizace využívá stínu, který na projekt za současné situace padl. Aktivisté na facebookové stránce události kritizují také náklady projektu kanálu - schválená první fáze má stát 15 miliard.
Průplav navíc podle organizace neřeší žádné ekologické problémy. Prostředky vynaložené na projekt DOL by podle ní měly být využity například pro skutečnou adaptaci na sucho.
Protest se konal v období, kdy kvůli pandemii koronaviru platí mnohá opatření zamezující setkávání lidí. Lidé na demonstraci stáli s dvoumetrovými rozestupy, jejich dodržení zajišťovalo lano, které mělo každé dva metry uzel.
Aktivistické hnutí nabádá své příznivce, aby svůj nesouhlas s projektem vyjádřili i distančně. Na svém Facebooku poskytuje návod k tomu, jak kontaktovat poslance pomocí e-mailu.
Hnutí Extinction Rebellion se na svých stránkách definuje jako „mezinárodní hnutí, které využívá nenásilné prostředky občanské neposlušnosti s cílem zastavit probíhající hromadné vymírání a minimalizovat riziko společenského kolapsu“.
Věnuje se společenským a ekologickým otázkám a snaží se „napravovat současný stav věcí“.
Megalomanský projekt, který zničí krajinu, kritizují vědci „Zemanův“ kanál |
DOL, proti kterému se hnutí vymezuje, je připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu.
Kanál jeho zastánci propagují i výhodami, jako je ochrana před povodněmi, využití alternativních zdrojů energie, vylepšení vodohospodářských poměrů za dlouhodobého sucha i ochrana životního prostředí.
„Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe by také nabídl jedinečný zážitek všem, kteří by jím proplouvali. Jeho trasa prochází oblastmi a regiony bohatými na kulturní a přírodní bohatství,“ píše se na webových stránkách projektu.
Výstavba první etapy vodního koridoru mezi Ostravou a polskými hranicemi by měla stát zhruba 15 miliard korun. Další desítky miliard pak bude stát polská část do Koźle.
Kromě hnutí Extinction Rebellion se proti stavbě průplavu ostře staví někteří členové opozice , ekologové a další ekologické organizace. Proti stavbě kanálu jako takového dlouhodobě vystupuje například Petr Orel, ekolog a senátor. „Je to jedna z obrovských investic, která zatíží tento kraj,“ tvrdí.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová přirovnala ekonomický přínos projektu ke kolonizaci Marsu Českem. Poslanec ODS Zbyněk Stanjura ho označil za nesmyslný projekt.
Kanál nechce ani Ostrava
Ani ostravští zastupitelé nesouhlasí se stavbou kanálu. Nesouhlasné stanovisko jednomyslně odhlasovali na středečním jednání zastupitelstva a žádají ukončení příprav výstavby tohoto vodního díla. Předsedovi vlády Andreji Babišovi v nejbližších dnech odešlou dopis se svým stanoviskem.
Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a zároveň by negativně ovlivnila urbanismus města.
Dopady budování kanálu na řeku Odru by podle města byly zásadní nejen v místě stavby, ale v celém rozsahu jejího toku. Stavba by ohrozila biotopy a ovlivnila by podzemní vody včetně zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou. Stavba by podle zastupitelů ovlivnila zakládání nových staveb a mohla by narušit statiku současných budov.
Finanční prostředky vynakládané na projekt by podle zastupitelů měly směřovat do jiných oblastní regionu. „Vynakládání prostředků na megalomanský projekt v době pandemie považujeme za chybné rozhodnutí,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Plán kanálu Dunaj-Odra-Labe bude k přírodě šetrný, tvrdil jeho zastánce:
