"Není pochyb o tom, že se Juscelino Kubitschek stal obětí konspirace a politického zločinu," prohlásil člen vyšetřovací komise a radní Sao Paula Gilberto Natalini.
Kubitschek působil v prezidentském úřadu v letech 1956 až 1961. Za jeho vlády došlo k podepsání zákona o výstavbě nového hlavního města Brasília. Pomyslné brány unikátního města zbudovaného "na zelené louce" se otevřely o čtyři roky později.
Když v roce 1964 provedla brazilská armáda státní převrat, odešel bývalý prezident do exilu. Za tři roky se však vrátil zpět do vlasti a roku 1976 zemřel při dopravní nehodě. Podle oficiální verze smetl jeho vůz na silnici z Rio de Janeira do Sao Paula autobus. Úmrtí oblíbeného politika nicméně už od počátku provázely spekulace. Jako bývalý demokratický prezident byl totiž trnem v oku brazilské vojenské junty.
Zvláštní komise pro vyšetřování případu nyní zveřejnila více než 90 důkazů, které potvrzují domněnky o politikově vraždě. Smrt exprezidenta, na jehož pohřeb dorazilo 350 tisíc truchlících, prý skutečně zosnoval bývalý vojenský režim.
Mimo jiné se komisi podařilo získat i výpověď řidiče autobusu, který měl Kubitschkův vůz smést ze silnice. Řidič vyšetřovatelům řekl, že mu někdo nabídl peníze výměnou za to, když na sebe vezme za nehodu vinu, informovala britská BBC.
Další svědek potvrdil, že Kubitschkův řidič měl v lebce zřetelný otvor po kulce. Uvedl tak na základě exhumace ostatků politikova šoféra z roku 1996. "Existuje přes 29 stran svědeckých výpovědí a důkazů o tom, že za jeho smrtí stál vojenský režim," potvrdil radní Sao Paula neochvějně.
Prezidentův odkaz přetrvává
Výrazná postava brazilské politiky s českými kořeny je mezi Brazilci dodnes populární. A to zejména kvůli výstavbě unikátního architektonického projektu, jakým je hlavní město Brasília.
Myšlenka postavit novou metropoli "na zelené louce" se zrodila už krátce po vyhlášení nezávislosti Brazílie na Portugalsku v roce 1822. V ústavě se pak idea objevila roku 1891. K zahájení přípravných prací však došlo až o více než padesát let později.
Nová metropole postavená de facto uprostřed divočiny, byla jedním ze stavebně nejnáročnějších projektů druhé poloviny 20. století. Kromě samotného města totiž inženýři museli vybudovat i silnice spojující izolovanou končinu s pobřežními oblastmi. Architektura města je jednou z nejtypičtějších ukázek moderního stavitelství 50. a 60 let. Od roku 1987 je Brasília zapsána do seznamu UNESCO.