Milutinovič minulý týden oznámil, že se navzdory špatnému zdravotnímu stavu dobrovolně vzdá. "Na vlastní žádost odjede bez eskorty," doplnil srbský premiér Zoran Djindjič.
ICTY obvinil Milutinoviče v roce 1999. Spolu s exprezidentem Miloševičem a dalšími třemi vrcholnými představiteli ho činí zodpovědným za krutosti spáchané srbskými silami na albánském obyvatelstvu v Kosovu.
Milutinovič tvrdí, že jako srbský prezident neměl žádnou kontrolu nad vojáky v Kosovu.
V roce 1999 vedl srbskou delegaci na mírových rozhovorech s kosovskými Albánci. Dohodu odmítl, což vedlo k následným leteckým útokům NATO proti Jugoslávii.
Milutinovič se stal prezidentem v roce 1997, až do 29. prosince loňského roku ho chránila imunita.
"Milutinovič měl být v Haagu už dávno," komentuje jeho cestu do Nizozemska poradce kosovského premiéra Ramadan Avdiu. "Hrůzné zločiny totiž nespáchal jediný muž, Slobodan Miloševič, ale celý srbský státní aparát," vysvětlil Avdia agentuře AP.
Jugoslávský ministr zahraničí Goran Svilanovič vyjádřil naději, že tribunál ponechá Milutinoviče do zahájení procesu na svobodě kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Bývalý prezident prodělal v posledních letech dvě operace srdce.
Tribunál odpověděl, že žádost zváží, ale jakmile se Milutinovič zúčastní prvních slyšení, vyšetří ho soudní lékaři.
Mezinárodní soudní tribunál zvyšuje v posledních týdnech tlak na Bělehrad, aby vydal i další obviněné z válečných zločinů.
Hlavní žalobkyně Carla Del Ponteová poukázala na to, že sedm let po vznesení obžalob je stále na svobodě 24 obviněných.
Jsou mezi nimi i dva nejhledanější - bývalý šéf bosenskosrbské armády Ratko Mladič a někdejší bosenskosrbský předák Radovan Karadžič.
