„Jde hlavně o cínové předměty, ty jsme museli dát úplně pryč. Pro ně znamená zima definitivní kolaps. Dostávají totiž v takových podmínkách takzvaný cínový mor, což je urychlená oxidace a posléze rozpad celého předmětu.
Na střídání teplot jsou však citlivé i další historické věci především z bronzu, železa, mědi a dalších kovů. Těm se zase povrch potahuje zoxidovanou vrstvou a předměty jednak nevypadají dobře a jednak jim to pochopitelně nesvědčí,“ popsal archeolog muzea Komenského Aleš Drechsler.
Pracovníci muzea tak museli ohrožené věci už několikrát čistit a překonzervovávat, aby vydržely. Ty nejcennější a nejvíc ohrožené museli ze sbírek přemístit do tepla.
„Když už byla expozice za takové peníze vybudována, je velká škoda, že se v ní netopí. V takových expozicích, kde jsou historické předměty, musí být vždy stálá teplota,“ dodal archeolog.
„Je nutné, aby se to tu vytápělo, a to aspoň na čtrnáct patnáct stupňů. Jinak se cenné předměty z patnáctého šestnáctého století vrátit zpět nemohou a lidé je neuvidí,“ řekl ředitel muzea František Hýbl.
Nefungující topení dává muzeum za vinu radnici, které budova zámku, v níž se muzeum nachází, patří. „To slyším prvně. Vůbec nevím o tom, že by se tam netopilo,“ řekl místostarosta Jiří Lajtoch (ČSSD), který má na starosti finance.
Ředitel muzea i archeolog však tvrdí, že topení na radnici urgovali již několikrát. „Potíž je v penězích,“ konstatoval vedoucí odboru majetku města Vladimír Čajka. „Topení tu sice bylo při rekonstrukci rozvedeno, ale chybí radiátory. Na ně už v loňském roce v rozpočtu města nezbyly peníze. Nebo spíš kdyby bylo topení, tak by zase nebyly například podlahy,“ vysvětlil Čajka.
„Potřeboval bych na regeneraci zámku ročně tak 17 milionů korun. Loni jsem přitom dostal zastupiteli vyčleněnou zhruba třetinu této sumy,“ dodal.
Zakoupení radiátorů je podle šéfa odboru majetku v plánu na letošní rok. „Teprve jsme dostali rozpočet a na topení v zámku máme vyčleněno 200 tisíc korun. Předpokládám, že nejpozději do měsíce to bude hotovo,“ slíbil Čajka.
To znamená, že topit by se mělo začít v archeologické expozici ještě před začátkem návštěvnické sezony, která startuje v první březnový týden. Na vybudování unikátní archeologické expozice v podzemí zámku se podílely stejnou měrou město Přerov a stát prostřednictvím okresního úřadu.
Rekonstrukce sklepení a vytvoření výstavy přitom přišlo na více než šest milionů korun. „Její ojedinělost spočívá v tom, že je jednak velmi moderní a rozsáhlá, a navíc spolu s výjimečnou černou kuchyní, která byla ve sklepení zámku objevena, nemá v zemi konkurenci,“ řekl ředitel muzea.
