Komunisté oznámili, že jsou ochotni pomoci Janu Švejnarovi v prezidentské volbě, ale jen když ČSSD a Strana zelených slíbí, že nepodpoří smlouvu o vybudování amerického radaru v Česku. - více zde
Pokud by podle politologa Břetislava Dančáka z Mezinárodního politologického ústavu Strana zelených tuto variantu přijala, zcela by zpochybnila svou sounáležitost s vládní koalicí. "Argument, že podpoří radar v případě jeho napojení na NATO, by padl. Strana zelených by přešla na opačný břeh," konstatoval Dančák.
Sociální demokraté by pak podle Dančáka souhlasem s komunistickým návrhem ukázali, že určujícím faktorem jejich politiky a podpory Švejnara není jejich vlastní postoj, ale že "jsou ve vleku komunistů".
"Jan Švejnar je v této chvíli kandidátem opozičních stran proti Václavu Klausovi. Otázka radarové základny v tom ale není dominantní. Volba prezidenta se tak neopírá o bezpečnostní téma. Nevěřím, že by se podhled na vybudování americké základny v Česku po případném zvolení Jana Švejnara změnil," dodal Dančák.
Podobný názor má i politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií v Brně. Otázka radaru podle něj nehraje v prezidentském klání zásadnější roli. "Stěží by totiž opoziční strany nasadily a podporovaly jako svého kandidáta Jana Švejnara," řekl Suchý.
Podobně i Libor Frank z Ústavu strategických studií vidí za snahou komunistů jen taktické manévrování. "Zkoušejí všechny možné varianty," uvedl
Naopak Roman Joch z Občanského institutu tvrdí, že otázka vybudování radarové stanice se stala prvním momentem v historii, kdy je politické spektrum nad důležitou otázkou zahraniční politiky rozštěpené. "Bohužel, otázka amerického radaru je součástí boje o prezidentské křeslo a je to nešťastné. Švejnar kdysi radar podporoval a pak ustoupil v jasné snaze získat při volbě hlasy komunistů," konstatoval Joch.
Připomněl, že při předchozích důležitých zahraničně politických krocích, jakými byly vstup do NATO a Evropské unie, byly politické strany napříč spektrem jednotné.
