Ať už prezidentský post obhájí George W. Bush nebo se v Bílém domě zabydlí John Kerry, jedno je podle expertů jisté: Amerika zvolí válečníka!
Zejména polarizace americké veřejnosti k válce v Iráku přitáhne podle průzkumů daleko větší množství voličů, než v roce 2000.
"Americký volič rozhoduje na základě zahraniční politiky budoucího prezidenta. To zde od konce takzvané studené války nebylo," konstatuje politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Podle něj se v podstatě po celá devadesátá léta minulého století neobjevilo v prezidentské kampani tak silné zahraničně politické téma, jakým je Irák a vlastně celá válka proti terorismu. více zde
Volby? Amerika je ve válce
"Dnes je volební den a Amerika je ve válečném stavu," píše list New York Post a nabádá voliče, aby dali svůj hlas současnému prezidentu Bushovi. V komentáři pochybuje o demokratickém kandidátovi, že by dokázal terorismu čelit. Za ironii osudu list označuje slova bývalého demokratického prezidenta Billa Clintona: "Měli bychom dokončit práci v Afghánistánu."
Clinton tak reagoval na čerstvou víkendovou hrozbu nejhledanějšího teroristy světa Usámy Bin Ládina, který "slíbil", že nechá Ameriku ekonomicky vykrvácet.
"My? Dodělat práci?" pozastavuje se New York Post nad Clintnovými slovy a připomíná, že právě on už mohl Ládina v době, kdy byl v Bílém domě, mnohokrát zlikvidovat a ne na něj posílat právníky.
Deník Boston Globe naopak Kerryho částečně hájí a konstatuje, že prezident Bush Ládina i přes monstrózní vojenské operace dosud nechytil a cituje politology, že se teroristům vlastně daří ovlivňovat americké volby.
Válečníci na obou stranách
Válka s terorismem je podle agentury Bloomberg zásadním tématem prezidentského klání. Cituje však slova Johna Kerryho, že se Bush příliš hrnul do války bez věrných spojenců i bez povšimnutí, že jinde na světě další hrozby vyvstávají. Washington Post pak popisuje Kerryho jako veterána z Vietnamu a zároveň protiválečného aktivistu.
Francouzský Le Figaro zase varuje před iluzemi, že Kerry bude lepší a urovná vztahy USA s Francií a celou Evropou. O Bushovi však tvrdí, že se stal pro Evropany příšerou, kvůli které není Amerika vysněnou zemi.
"S Georgem Bushem Evropané vědí, na čem jsou, a mohou si mýt ruce nad problémy světa, aniž dělají cokoli pro jejich řešení. S Johnem Kerrym by se to změnilo. Jeho tón je velmi odlišný. Místo aby něco vnucoval, vysvětluje a přesvědčuje," citovala francouzský deník ČTK.
Le Figaro upozorňuje, že takový přístup je velmi nebezpečný: "Kerry nám sám od sebe neposkytne důvody k odmítnutí svých iniciativ."
Bezpečnost na prvním místě
Oba prezidentští kandidáti se podle analytiků v podstatě ani příliš neliší v základní věci, kterou zůstává zajištění bezpečnosti USA. "Rozdíl je však v tom, že Kerry by více usiloval o alianční postup. Aby Amerika nejednala zcela sama," soudí politolog Dančák.
Kerry jako válečník byl tak vtahoval do vojenské kampaně další mezinárodní hráče. "Stále by však udržoval jasný tón v podobě Ameriky jako hlavního vůdčího státu."
Šance Kerry nevidí s ohledem na tyto postoje nereálně.
"Když Bush starší vyhrál první válku v Iráku, nedokázal obstát ve volbách a zvítězil tehdy Clinton, protože reflektoval ve svém programu vnitřní záležitosti jako nyní Kerry," dodává Dančák.
