Lidé bloudící troskami měst. Lidé na prašných silnicích, shýbající se pod ranci toho jediného, co jim zbylo. Lidé zápasící s proudem řek. Lidé klopýtající, vzájemně se podpírající. Lidé hladovějící, zbavení důstojnosti, hledající a nenacházející...
Děti bez rodičů, bez domova, umírající žízní a hladem. Velké dětské portréty i dav sirotků, čekajících na potravinovou pomoc. Děti za ostnatými dráty utečeneckých táborů.
Pozůstatky mrtvol v africké škole, jež pokryl prach a nikdo je nikdy nepohřbí. Lidská těla ve lžíci buldozeru jako odpad, který je třeba urychleně zahrnout hlínou v hromadném hrobě. Nahý muž umírající na choleru uprostřed vyděšeného zástupu přihlížejících. Lidé s protézami či pahýly končetin.
Velkoměstské slumy bez základní hygieny. Ubohý shluk chatrčí podél vodovodního potrubí, jež vede vodu do bohatých, "civilizovaných" čtvrtí - ne sem. Bezdomovec v hadrech, pozorující přeludně dokonalé výškové stavby byznysmenů. Ovce hledající trávu pod obludnou konstrukcí dálničního mostu.
Bída. Zoufalství. Beznaděj. Snad pár snímků z jihoamerického pralesa by mohlo být oázou poklidné pohody - i za nimi však tušíme tragédii dožívajících přírodních lidí, kteří budou vyhnáni ze svých domovů...
SEBASTIAO SALGADO - "EXODUS". Hluboký zážitek z výsostného umění fotografa - a obrovská lekce o stavu našeho světa na sklonku dvacátého století.
Ve Spojených státech zemřely nedávno tisíce lidí, jichž je nám všem hluboce líto. Na naší planetě však umírají desetitisíce stejně nevinných lidí každý den.
- středa 19. září 2001
