Jiří Pospíšil na jednání Sněmovny (29. dubna 2009)

Jiří Pospíšil na jednání Sněmovny (29. dubna 2009) | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Exministr Pospíšil povede po skandálu s plagiátem plzeňskou fakultu

  • 100
Právnickou fakultu v Plzni povede exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rektor univerzity Josef Průša ho dočasně pověřil funkcí děkana. Na mimořádném zasedání akademického senátu zároveň oznámili svou rezignaci oba proděkani, Milan Kindl a Ivan Tomažič.

Pospíšil nahradí Jaroslava Zachariáše, který rezignoval minulý týden. Pospíšila vedením fakulty pověřil děkan. Teď je na akademickém senátu, jestli Pospíšilovi nechá mandát od rektora, který je ale spojen s menšími pravomocemi, než kdyby s rozhodnutím rektora senát souhlasil a odhlasoval to.

Podle reportérky MF DNES se na tom senát dohodne do týdne. Většina senátorů i akademické obce ale Pospíšila ve funkci děkana podpořila už dnes.

Chci stanovit jasný program a získat důvěru

Bývalý ministr spravedlnosti plzeňská práva vystudoval a dnes na nich učí. "Jsem člověk, který z této školy vzešel a působím zde jako externí asistent katedry správního práva. Jsem člověk, který stál jako student u zrodu fakulty a leccos o ní vím," uvedl před senátem Pospíšil.

Nabídku vést fakultu označil za možnost, jak fakultě pomoci. Jeho mandát není zatím časově omezen, Pospíšil ale zdůraznil, že nechce, aby byl delší než rok. Pokud bude pověřen na více než jen několik týdnů, sestaví reformní program, který předem zveřejní, aby bylo jasné, zda se jej podařilo splnit.

Pospíšil řekl, že svůj úkol vnímá jako pozici krizového manažera. Do vedení chce vybrat neutrální akademiky, stanovit jasný program a získat důvěru. "Mým cílem je přispět ke standardizaci poměrů na fakultě. Aby plzeňská fakulta byla standardní právnickou fakultou, jako byla před několika lety, aby byla akademickou institucí, která poskytuje kvalitní vzdělání," popsal iDNES.cz Pospíšil.

Všechny nedostatky, které se na fakultě v posledních letech objevily, by se podle něj měly začít postupně řešit. Na mysli měl zejména nejasnosti kolem přijímacích řízení, akreditací a rigorózních prací. 

Za výhodu považuje Pospíšil, že na fakultě učí pouze externě. "Jsme v situaci, kdy bude třeba dělat i některé méně populární kroky. Já nejsem až tak spojen s jednotlivými zástupci akademické obce a asi se nebudu bát činit nepopulární kroky, pokud se ukáží jako potřebné pro fakultu," zdůvodnil.

Situaci na fakultě označil za rozštěpenou, emoce podle jeho slov znemožňují podívat se na to, jak situaci napravit. "Nevím, kde je vina, neumím to posoudit. Rigorózní práci nechť hodnotí vedení univerzity, případně orgány činné v trestním řízení," dodal.

I když Pospíšil zdůraznil, že na fakultě je pouze na dobu přechodnou, možnost kandidovat v řádných akademických volbách zcela nevyloučil. "Uvažoval bych o tom jedině v případě, že by pro to byla vhodná situace a ukázalo by se, že kroky, které prosazuji, fakultě přinášejí pozitivní odezvu a zvedají její prestiž," řekl. 

Vedení fakulty: žádný plagiátor, ale volavka

Na fakultě začal nový akademický rok skandálním odhalením opsané dizertační práce proděkana Ivana Tomažiče. Šéfové fakulty následně aféru vysvětlili tím, že práci záměrně podstrčili do knihovny, aby odhalili člověka, který odtamtud vynáší informace akreditační komisi ministerstva školství. - čtěte Proděkan prý není plagiátor, ale volavka

Podle Pospíšila by se měla policie zabývat také chybějícími pracemi. Z 65 obhájených dizertačních prací jich údajně v knihovně fakulty chybí 35.

Mezi nimi například práce Daniela Teleckého nebo Jana Suchého, jenž má stejnou advokátní kancelář jako proděkan Kindl. Mezi chybějícími jsou i práce prorektora policejní akademie Jana Brázdy, Čunkova advokáta Eduarda Bruny a další. V knihovně údajně není ani magisterská práce chomutovské primátorky Ivany Řápkové. - čtěte Magisterská práce primátorky Řápkové v univerzitním archivu chybí.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video