Souhlas arcibiskupství a památkářů ještě ale Dánům nestačí. Aby mohli začít zkoumat astronomovy ostatky, musejí získat také povolení pražského magistrátu, podotkl kardinál Miloslav Vlk.
NEJDE O SVĚTCE,nemá proti exhumaci astronoma námitek kardinál Vlk. |
Jestliže prý bude zkoumání seriózní, historické a objevné, byly by jeho výsledky obzvláště pro atraktivitu české metropole přínosné. "Je to idea, která nikoho předtím nenapadla, těžko bychom mohli odmítnout," poznamenal Vlk.
Z archeologického hlediska o mnoho nejde
Žádost dánských archeologů také posuzují odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd a Národního památkového ústavu.
"Hrob byl již otevřený, nic tam není v původním uložení. Z archeologického hlediska v tom nevidím žádný velký přínos. Průzkum by nám ale nevadil," poznamenal vedoucí Archeologického oddělení Národního památkového ústavu Zdeněk Dragoun. Pokud jednání půjdou rychle, mohli by podle něj badatelé získat povolení do čtvrt roku.
Astronomova smrt fascinovala už před sto lety
Astronomův hrob zkoumali vědci už v roce 1901. Odebrali vzorky textilií, vlasů a vousů, zpráva o průzkumu se ale nedochovala. Národní muzeum proto Dánům v 90. letech zapůjčilo část Brahových knírů a ti zjistili, že vzorek obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je normální.
Antropolog Jindřich Matějka, který se před sto lety smrtí astronoma také zabýval, došel k závěru, že hvězdář zemřel přirozenou smrtí v důsledku zánětu ledvin.
Čtyřiapadesátiletý Tycho Brahe skonal 24. října 1601. Informace o tom, že ho mohl zabít nájemný vrah, našel nedávno historik Peter Christensen v latinské knize uschované v Královské knihovně ve Stockholmu.
