Už vloni Nejvyšší soud definitivně konstatoval, že taková exekuce je neplatná a lidé se mohou i zpětně domoci vrácení vymožených peněz. Část exekutorů si ale i po tomto rozsudku dál odmítala vracet naúčtované náklady exekuce. A ty se často vyšplhaly do desítek tisíc korun.
Okresní soud ve Frýdku-Místku ale tuto praxi nyní zarazil zdejšímu exekutorovi Jaroslavu Kocinecovi. Podle zatím nepravomocného rozsudku musí vrátit více než 50 tisíc korun, které si exekucí vydělal.
„Vymožené náklady exekuce totiž žalovanému původně náležely, avšak pouze do doby pravomocného zastavení exekuce,“ napsala v rozsudku soudkyně Alena Tenglerová.
Rozhodčí doložky už sice mezitím zakázal i zákon, ale starých exekucí je podle odhadů pořád záplava. „Je jich tak 200 až 300 tisíc. Jsou to společnosti, které spadají pod Essox, používaly to samozřejmě také Profi Credit a Home Credit,“ popsal expert na dluhovou problematiku Radek Hábl.
Potíž teď paradoxně mohou mít někteří exekutoři. Advokát Petr Němec, který zastupuje oběti exekucí s neplatnými rozhodčími doložkami, se nyní na liknavost exekutorů chystá reagovat tím, že pohledávky vůči nim začne od svých klientů vykupovat.
„Lidé, kteří podobný problém mají, často už nechtějí investovat do dalšího soudního sporu a riskovat, že peníze po exekutorovi nevymohou. My přemýšlíme o tom, že za nějaký podíl peníze vymůžeme,“ popsal Němec s tím, že podobný spor chystá i s nově zvoleným šéfem exekutorské komory Vladimírem Plášilem.
Dobrá víra exekutorů
Exekutoři se brání podobně jako frýdeckomístecký Jaroslav Kocinec v již zmiňovaném sporu. Postupovali podle zákona a náklady na exekuci vynaložili v dobré víře.
Největší exekuce hrozí nejpoctivějším dětem, zlobí se advokátka |
„Všechny úkony jsem provedl v souladu se zákonem, bezchybně a eticky. Poté soud změnil názor a exekuci, kterou nařídil, sám zastavil. Důvodem pro zastavení byly skutečnosti, které předcházely samotnému zahájení exekuce a které nijak nesouvisí s mým postupem,“ řekl MF DNES Kocinec, který se proti rozsudku odvolal.
Praxe, na kterou Kocinec a další exekutoři doplácejí, začala v roce 2013. Tehdy Nejvyšší soud konstatoval, že rozhodčí doložky ve smlouvách úvěrových firem jsou neplatné, pokud v nich není uvedený konkrétní rozhodce.
Pak se přidaly další rozsudky. Například ten, že někteří z rozhodců, kteří o exekucích rozhodovali, byli finančně závislí na úvěrových firmách. Jedna z nich třeba totiž rozhodovala přibližně o třiceti tisících sporů. Při rozhodčím poplatku 1 100 korun si přišla na obrovské peníze.
Úvěrová firma Proficredit se proti tomuto rozsudku bránila dokonce i dovoláním u Nejvyššího soudu. Jenže neuspěla, soud nedávno její dovolání shodil.
Některé dluhy splatit nejdou
Používat rozhodčí doložky mezitím úvěrovým společnostem zakázal zákon. Zároveň se v paragrafech objevil požadavek, aby úvěrové firmy důkladně prozkoumaly, že jim je jejich klient půjčku schopný splácet.
Balík starých exekucí vzniklých za „divokých“ pravidel ovšem nikam nezmizel. A mnohé úvěrové firmy se je stále snaží vymoci. Spoléhají totiž na to, že dlužníci nevědí o možnosti nechat svou exekuci prohlásit za neplatnou.
Mnozí z dlužníků se navíc potýkají s více exekucemi. „Má se za to, že tři a více exekucí už se takřka řešit nedá. Takže řádově 500 až 600 tisíc lidí v Česku má fatální problém, ze kterého se sami dostanou jen velice těžko,“ vypočítává Daniel Hůle, expert na tuto problematiku z organizace Člověka v tísni.
