„S ohledem na postoj samotného obžalovaného, který větší část trestné činnosti sám uznal, není důvod proč trest odnětí svobody zpřísňovat,“ konstatoval soudce Jiří Lněnička. V rozsudku pouze navýšil náhradu škody o 80 milionů korun - za zpronevěru jistoty společnosti Geosan Group.
Už na začátku jednání soudce konstatoval, že o vině Višvádera není pochyb, protože se k drtivé většině skutků sám přiznal. Řešila se ale výše trestu. Zatímco Višváder i jeho obhájce souhlasili s tím, že by měl ve vězení strávit dohromady 11 let, státní zástupce chtěl jeho pobyt za mřížemi ještě prodloužit.
Rumunsko vydalo Česku exekutoraRumunská policie ho zadržela, když se snažil přejet na Ukrajinu. Po zadržení požádal v Rumunsku o azyl.  |
„V našem návrhu byla využitá horní hranice trestní sazby. Když mluvíme o zpřísnění na 3,5 roku trestu odnětí svobody,“ uvedl žalobce Mojmír Frček. Podle jeho návrhu si tak někdejší exekutor měl v součtu s původním trestem „odsedět“ dvanáct let. Navrhl také doplnění výroku soudu o náhradě škody z původních 33 milionů na 113 milionů korun.
„Trest není nepřiměřeně nízký. Domnívám se, že je přiměřený vzhledem k okolnostem případu,“ uvedl Višváderův obhájce Jiří Tvrdek. Poznamenal, že se jeho klient zapletl do svých podnikatelských aktivit, které chtěl průběžně financovat právě ze získaných peněz s tím, že je pak vrátí. Odmítl ale, že by jeho mandant soustavně pět let okrádal lidi. Podle něj šlo o výjimečné případy.
S výší trestu souhlasil ve své závěrečné řeči i sám odsouzený, připadá mu přiměřený za věci, které spáchal. K drtivé většině svých skutků se také přiznal a lituje jich. Pouze u tří tvrdil, že je neučinil a kvůli tomu se také odvolal.
Přispěl ke změně legislativy
V letech 2005 až 2012, kdy Višváder působil v čele Exekutorského úřadu Praha - západ, měl podle soudu zpronevěřit 44 lidem více než 33 milionů korun. Šlo o částky v řádu desítek tisíc, stovek tisíc nebo až milionů korun, které na dlužníkovi vymohl, před věřitelem zatajil a použil je pro vlastní prospěch.
Kromě toho zpronevěřil peníze firmě Geosan Group - asi 80 milionů korun. Společnost u něj složila takzvanou jistotu, kterou ale Višváder po částech převedl z depozitního účtu exekutorského úřadu na svůj soukromý a na účty na něj napojených firem.
K tomu mělo dojít v letech 2011 až 2012. Za to byl již pravomocně odsouzen k 8,5 rokům vězení. Získané prostředky pak většinou použil na krytí svých vlastních obchodních aktivit nebo dluhů. Z trestu si nyní odseděl již téměř šest let.
V minulosti byl na Višvádera vydán evropský zatykač. Na jaře 2012 ho chytili rumunští celníci na hranicích s Ukrajinou. Zatímco se spekulovalo o tom, že chtěl utéct, Višváder tvrdil, že si jel na Ukrajinu vyřídit úvěr, aby mohl 80milionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu.
Višváderova kauza ovlivnila i exekuční řád. Od počátku roku 2013 musí každý exekutor vést získané prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a peněz, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.
