"Pan Čadek tu stále bydlí, je živý a zdravý. Několikrát jsem ho tu potkal. Tuhle, když jel po silnici ve svém favoritu, mi zamával," potvrdil starosta Rudné Antonín Přibyl.
Rozhovory do novin ovšem Jiří Čadek odmítá poskytovat. Po třech měsících vyjednávání s jeho tajemníkem sice nakonec souhlasil se schůzkou, nahrávání debaty na magnetofon však odmítl. "Nechci, aby se o mně psalo. Stala se mi křivda. Neudělal jsem nic nezákonného a navíc jsem přesvědčen, že garance nejsou cennými papíry, a tudíž úřady postupovaly vůči Bance Bohemia nesprávně. A už se k tomu ani nechci vracet," konstatoval Čadek.
Dnes se obává, že by jakákoli zmínka o jeho osobě mohla zničit spolupráci se zahraničními investory.
"Dál dělám to, co jsem dělal předtím. Snažím se do této země dostat peníze," dodal. Své obchodní partnery nechtěl nijak přiblížit. Uvedl pouze, že jde o vlivnou mezinárodní finanční skupinu.
Ačkoli mu dnes za jeho aktivity v Bance Bohemia už nic nehrozí (trestný čin ohrožení devizového hospodářství, z něhož ho policie obvinila, byl v roce 1996 zrušen), Jiří Čadek dodnes žije pod dohledem své ochranky a tajemníka v jedné osobě. Ten mu například prověřuje ty, kteří se s ním chtějí sejít.
Dojednává s nimi schůzky na předem určeném místě, odkud je pak převáží jinam, kde čeká Čadek. Chce se tak vyhnout tomu, aby se s Čadkem sešel někdo další, neprověřený, a zároveň zamezit skrytému nahrávání nebo fotografování.
ZMIZEL JSEM, MĚL JSEM STRACH O ŽIVOT
Jiří Čadek ani po letech nechce prozradit, jak zmizel onoho květnového rána 1994, kdy si pro něj přijela policie. Mlčí i o tom, kde po celou dobu vůbec byl. Říká pouze, že neutíkal před zákonem. Neměl prý důvod skrývat se před policií, protože věřil, že jeho stíhání nakonec bude zastaveno.
"Bál jsem se. Dostal jsem tehdy informaci, že mi jde o život. Šlo o hodiny a v tu chvíli takové obavě podřídíte všechno.
Vím, že moje smrt by tehdy přišla vhod. Všechno v bance by se hodilo na mě a bylo by to," vysvětluje důvody svého útěku.
Nad otázkou, kde tedy byl, nevěřícně zakroutil hlavou: "Takové věci se přece zveřejňují až po sto letech." První informace, že se hledaný bankéř vrátil do republiky, se objevila v MF DNES už v roce 1997 - poté, co přestal platit devizový zákon a Čadkovo stíhání musely úřady zastavit.
Pavel Hájek, bývalý šéf jednoho z pražských odborů vyšetřování, který Čadka původně obvinil, tehdy prohlásil: "Je zajímavé, že dokud byl tento pán stíhán, nikdo ho nemohl najít.
Jen co jsme museli jeho stíhání zastavit, hned se našel." Na dotaz, jak si to vysvětluje, odpověděl: "Skutečně nevím, co si o tom mám myslet."
POLICIE ZACHYTILA STOPU V AMERICE
Policie tehdy byla přesvědčena, že Čadek - bývalý pracovník ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a podplukovník Státní bezpečnosti - při svém útěku vycestoval za hranice na falešný slovenský pas a pak se dostal až do Ameriky.
Tamní úřad vyšetřování FBI na přelomu let 1995 a 1996 předal českým úřadům informaci, že hledaný bankéř žije v Kalifornii. Přišlo se na to úplně náhodou během vyšetřování finanční operace, po které se pídily slovenské bezpečnostní složky a spolupracovaly při tom s Američany. Právě oni na Čadka narazili.
"Americké úřady nám poslaly jeho fotografii a my jsme jednoznačně mohli říct: Ano, toto je Jiří Čadek," uvedl v roce 1997 český detektiv, který se tehdy o Čadka zajímal.
Upozorněním Američanů však jejich veškerá aktivita skončila.
Mezinárodní zatykač, který na Čadka vydal Interpol, se nevztahoval ani na Spojené státy, ani na drtivou většinu evropských zemí. Jejich zákony totiž neznají trestný čin ohrožení devizového hospodářství, a místní úřady proto nemohly proti Čadkovi zasáhnout.
Tuto variantu příběhu Jiří Čadek nekomentoval. "Existuje šest verzí, kde jsem byl," lakonicky konstatoval.
Neupřesnil ani, kdy začal znovu bydlet v Rudné. Jako termín svého znovuobjevení označuje loňský květen, kdy ve svém prohlášení pro ČTK potvrdil, že je zpátky a hodlá spolupracovat se zahraničními investory. Nic bližšího ovšem tehdy neuvedl a na žádné otázky neodpověděl.
"Chtěl jsem jen, aby se vědělo, že už jsem tady," říká dnes.
KDOSI SE PŘIHLÁSIL O ČADKOVY PENÍZE
Ve stejné době se o Jiřím Čadkovi znovu mluvilo i v Bance Bohemia. Bývalý viceprezident banky měl totiž v tomto peněžním ústavu účet, z něhož si před svým útěkem vybral pár milionů korun, další miliony pak převedl do jiné banky. Zhruba dvacet milionů mu pak na kontě zůstalo. O tyto peníze se u vedení banky loni přihlásil rusky mluvící muž, který se prokázal pohledávkou, již odkoupil od Čadka. Sám Čadek se už ve "své" bance nikdy neobjevil.
"Je pravda, že se na nás jistý člověk obrátil a uplatňoval mnohamilionovou pohledávku, která původně patřila panu Čadkovi.
To je ale vše, co jsme k tomu oprávněni zveřejnit," uvedl právník banky Michal Pacovský.
Z neoficiálních informací ovšem vyplynulo, že muž v bance neuspěl. Z peněz na Čadkově účtu totiž nucený správce umořil nesplacené úvěry několika firem, za které byly jako zástava poskytnuty právě exbankéřovy finance. Muž byl v bance dvakrát, dvakrát odešel s nepořízenou a hodlá se o peníze soudit.
Další prokazatelné stopy pak po sobě Čadek začal nechávat až o pár měsíců později, loni v létě.
Nejdřív srovnal své finanční záležitosti s obcí Rudná.
"Sám přišel na obecní úřad a vyřídil finanční narovnání s obcí.
Vedli jsme spolu úřední jednání, choval se naprosto normálně a korektně. O osobních věcech jsme se nebavili," řekl starosta Rudné.
ČADEK DNES OPĚT PODNIKÁ
Vzápětí se v obchodním rejstříku opět objevilo jeho jméno.
Jiří Čadek je od loňského srpna znovu veden jako člen představenstva firmy Společnost pro akviziční, obchodní a poradenskou činnost, a. s. - S.A.O.P., a. s. Krátce po jeho zmizení roli v této firmě, která sídlí nedaleko Čadkova domu v Rudné, dočasně převzala jeho rodina.
Čím se společnost nyní zabývá, není úplně zřejmé, nejasnosti panují i v tom, kdo v ní vlastně působí. Některé osoby uvedené v obchodním rejstříku tvrdí, že s firmou nemají nic společného. "Ta firma se věnovala poradenství, myslím, že ekonomickému. Ale velice málo. Já jsem tam nic moc nedělala," uvedla členka představenstva Jaroslava Keclíková.
Dodala, že s Čadkem po jeho návratu vůbec nemluvila. "Vím, že je tady, ale nesetkala jsem se s ním." Totéž tvrdí i Jana Hrsinová, která je od roku 1996 v obchodním rejstříku vedena jako členka dozorčí rady: "Vůbec nevím, kdo mě tam napsal. Kdysi jsem pro ně něco překládala, ale to už je tak šest let. Teď s nimi nemám nic společného." Kromě práce, kterou sám považuje za hnací motor, jako by Jiří Čadek nežil. V Rudné ho vídají maximálně v jeho zeleném favoritu, do hospod nechodí. "Ne, že by se bál. On na to nikdy moc nebyl," podotkl starosta Rudné.
Jediná věc ze soukromí, která je o něm veřejně známá, je záliba v modelech vláčků. Občas si zajde na jejich výstavu, nedávno jednu navštívil v Berlíně.
Rozhovory do novin ovšem Jiří Čadek odmítá poskytovat. Po třech měsících vyjednávání s jeho tajemníkem sice nakonec souhlasil se schůzkou, nahrávání debaty na magnetofon však odmítl. "Nechci, aby se o mně psalo. Stala se mi křivda. Neudělal jsem nic nezákonného a navíc jsem přesvědčen, že garance nejsou cennými papíry, a tudíž úřady postupovaly vůči Bance Bohemia nesprávně. A už se k tomu ani nechci vracet," konstatoval Čadek.
Dnes se obává, že by jakákoli zmínka o jeho osobě mohla zničit spolupráci se zahraničními investory.
"Dál dělám to, co jsem dělal předtím. Snažím se do této země dostat peníze," dodal. Své obchodní partnery nechtěl nijak přiblížit. Uvedl pouze, že jde o vlivnou mezinárodní finanční skupinu.
Ačkoli mu dnes za jeho aktivity v Bance Bohemia už nic nehrozí (trestný čin ohrožení devizového hospodářství, z něhož ho policie obvinila, byl v roce 1996 zrušen), Jiří Čadek dodnes žije pod dohledem své ochranky a tajemníka v jedné osobě. Ten mu například prověřuje ty, kteří se s ním chtějí sejít.
Dojednává s nimi schůzky na předem určeném místě, odkud je pak převáží jinam, kde čeká Čadek. Chce se tak vyhnout tomu, aby se s Čadkem sešel někdo další, neprověřený, a zároveň zamezit skrytému nahrávání nebo fotografování.
ZMIZEL JSEM, MĚL JSEM STRACH O ŽIVOT
Jiří Čadek ani po letech nechce prozradit, jak zmizel onoho květnového rána 1994, kdy si pro něj přijela policie. Mlčí i o tom, kde po celou dobu vůbec byl. Říká pouze, že neutíkal před zákonem. Neměl prý důvod skrývat se před policií, protože věřil, že jeho stíhání nakonec bude zastaveno.
"Bál jsem se. Dostal jsem tehdy informaci, že mi jde o život. Šlo o hodiny a v tu chvíli takové obavě podřídíte všechno.
Vím, že moje smrt by tehdy přišla vhod. Všechno v bance by se hodilo na mě a bylo by to," vysvětluje důvody svého útěku.
Nad otázkou, kde tedy byl, nevěřícně zakroutil hlavou: "Takové věci se přece zveřejňují až po sto letech." První informace, že se hledaný bankéř vrátil do republiky, se objevila v MF DNES už v roce 1997 - poté, co přestal platit devizový zákon a Čadkovo stíhání musely úřady zastavit.
Pavel Hájek, bývalý šéf jednoho z pražských odborů vyšetřování, který Čadka původně obvinil, tehdy prohlásil: "Je zajímavé, že dokud byl tento pán stíhán, nikdo ho nemohl najít.
Jen co jsme museli jeho stíhání zastavit, hned se našel." Na dotaz, jak si to vysvětluje, odpověděl: "Skutečně nevím, co si o tom mám myslet."
POLICIE ZACHYTILA STOPU V AMERICE
Policie tehdy byla přesvědčena, že Čadek - bývalý pracovník ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a podplukovník Státní bezpečnosti - při svém útěku vycestoval za hranice na falešný slovenský pas a pak se dostal až do Ameriky.
Tamní úřad vyšetřování FBI na přelomu let 1995 a 1996 předal českým úřadům informaci, že hledaný bankéř žije v Kalifornii. Přišlo se na to úplně náhodou během vyšetřování finanční operace, po které se pídily slovenské bezpečnostní složky a spolupracovaly při tom s Američany. Právě oni na Čadka narazili.
"Americké úřady nám poslaly jeho fotografii a my jsme jednoznačně mohli říct: Ano, toto je Jiří Čadek," uvedl v roce 1997 český detektiv, který se tehdy o Čadka zajímal.
Upozorněním Američanů však jejich veškerá aktivita skončila.
Mezinárodní zatykač, který na Čadka vydal Interpol, se nevztahoval ani na Spojené státy, ani na drtivou většinu evropských zemí. Jejich zákony totiž neznají trestný čin ohrožení devizového hospodářství, a místní úřady proto nemohly proti Čadkovi zasáhnout.
Tuto variantu příběhu Jiří Čadek nekomentoval. "Existuje šest verzí, kde jsem byl," lakonicky konstatoval.
Neupřesnil ani, kdy začal znovu bydlet v Rudné. Jako termín svého znovuobjevení označuje loňský květen, kdy ve svém prohlášení pro ČTK potvrdil, že je zpátky a hodlá spolupracovat se zahraničními investory. Nic bližšího ovšem tehdy neuvedl a na žádné otázky neodpověděl.
"Chtěl jsem jen, aby se vědělo, že už jsem tady," říká dnes.
KDOSI SE PŘIHLÁSIL O ČADKOVY PENÍZE
Ve stejné době se o Jiřím Čadkovi znovu mluvilo i v Bance Bohemia. Bývalý viceprezident banky měl totiž v tomto peněžním ústavu účet, z něhož si před svým útěkem vybral pár milionů korun, další miliony pak převedl do jiné banky. Zhruba dvacet milionů mu pak na kontě zůstalo. O tyto peníze se u vedení banky loni přihlásil rusky mluvící muž, který se prokázal pohledávkou, již odkoupil od Čadka. Sám Čadek se už ve "své" bance nikdy neobjevil.
"Je pravda, že se na nás jistý člověk obrátil a uplatňoval mnohamilionovou pohledávku, která původně patřila panu Čadkovi.
To je ale vše, co jsme k tomu oprávněni zveřejnit," uvedl právník banky Michal Pacovský.
Z neoficiálních informací ovšem vyplynulo, že muž v bance neuspěl. Z peněz na Čadkově účtu totiž nucený správce umořil nesplacené úvěry několika firem, za které byly jako zástava poskytnuty právě exbankéřovy finance. Muž byl v bance dvakrát, dvakrát odešel s nepořízenou a hodlá se o peníze soudit.
Další prokazatelné stopy pak po sobě Čadek začal nechávat až o pár měsíců později, loni v létě.
Nejdřív srovnal své finanční záležitosti s obcí Rudná.
"Sám přišel na obecní úřad a vyřídil finanční narovnání s obcí.
Vedli jsme spolu úřední jednání, choval se naprosto normálně a korektně. O osobních věcech jsme se nebavili," řekl starosta Rudné.
ČADEK DNES OPĚT PODNIKÁ
Vzápětí se v obchodním rejstříku opět objevilo jeho jméno.
Jiří Čadek je od loňského srpna znovu veden jako člen představenstva firmy Společnost pro akviziční, obchodní a poradenskou činnost, a. s. - S.A.O.P., a. s. Krátce po jeho zmizení roli v této firmě, která sídlí nedaleko Čadkova domu v Rudné, dočasně převzala jeho rodina.
Čím se společnost nyní zabývá, není úplně zřejmé, nejasnosti panují i v tom, kdo v ní vlastně působí. Některé osoby uvedené v obchodním rejstříku tvrdí, že s firmou nemají nic společného. "Ta firma se věnovala poradenství, myslím, že ekonomickému. Ale velice málo. Já jsem tam nic moc nedělala," uvedla členka představenstva Jaroslava Keclíková.
Dodala, že s Čadkem po jeho návratu vůbec nemluvila. "Vím, že je tady, ale nesetkala jsem se s ním." Totéž tvrdí i Jana Hrsinová, která je od roku 1996 v obchodním rejstříku vedena jako členka dozorčí rady: "Vůbec nevím, kdo mě tam napsal. Kdysi jsem pro ně něco překládala, ale to už je tak šest let. Teď s nimi nemám nic společného." Kromě práce, kterou sám považuje za hnací motor, jako by Jiří Čadek nežil. V Rudné ho vídají maximálně v jeho zeleném favoritu, do hospod nechodí. "Ne, že by se bál. On na to nikdy moc nebyl," podotkl starosta Rudné.
Jediná věc ze soukromí, která je o něm veřejně známá, je záliba v modelech vláčků. Občas si zajde na jejich výstavu, nedávno jednu navštívil v Berlíně.
