Evropané, kteří tíhnou k populismu, důvěřují novinářům mnohem méně než zbytek společnosti. Jsou také kritičtí ke způsobu, jakým média informují o otázkách přistěhovalectví a hospodářské kriminality. O novém průzkumu informoval zpravodajský portál The Guardian.
V mnoha zemích Evropy, ovšem nikoliv ve všech, lidé s populistickými postoji čerpají zprávy spíše ze sociálních sítí. Třetina z nich vůbec nevěnuje pozornost zdroji, ze kterého zprávy pocházejí.
Americké výzkumné středisko Pew Research Center založilo svůj průzkum na vzorku 16 000 respondentů z osmi zemí západní Evropy. Jako „populisté“ byli ve výzkumu označeni lidé, kteří zastávají názor, že běžní lidé by problémy své země řešili lépe než jejich volení zástupci a že politici se právě o jejich názory nezajímají.
V Německu v této skupině sympatizantů s populismem důvěřovalo tradičním sdělovacím prostředkům pouze 47% lidí, ve skupině ne-populistů dosáhla důvěra 78%, tedy o 31% lidí více. Rozdíl přes dvacet procent byl zjištěn ve Španělsku, Švédsku, Dánsku a Francii, v Británii pak ve skupině ne-populistů věřilo tradičním médiím jen o 17% lidí více.
V sedmi z osmi zemí, které byly součástí výzkumu, lidé s populistickým postojem méně často vyjádřili názor, že sdělovací prostředky jsou pro společnost důležité. Při posouzení důležitosti medií se rozdíl mezi oběma skupinami pohyboval od 11% (Dánsko) po 24% (Německo). „Tíhnutí k populismu rozděluje vnímání sdělovacích prostředků v západní Evropě více než dělení pravice - levice,“ poznamenali výzkumníci. Podle nich průzkum napříč národy prokázal konzistentní míru něčeho, co lze identifikovat jako základní principy populismu.
Populismus, tedy názor, že vláda musí reflektovat "vůli lidu" a že "lidé" a "vládnoucí elity" jsou dvě neslučitelné skupiny, zaznamenal v posledních letech v celé západní Evropě velký nárůst. Součástí tohoto posunu je podle portálu The Guardian britský Brexit, volební úspěch populistů v Nizozemí, Francii, Německu, Rakousku a Itálii.
V konkrétních tématech byla ve skupině populistů nižší spokojenost s informováním o tématech ekonomiky ve Španělsku (o 33%) a v Německu byla obdobně nižší spokojenost s informováním o tématech imigrace (o 29%) a kriminality (o 31%).
Obecně byla důvěra ve sdělovací prostředky vyšší na severu Evropy oproti jihu a Velké Británii. Například v Německu důvěřuje národním sdělovacím prostředkům 64% lidí, zatímco ve Velké Británii a Itálii je to jen 32% respektive 29%.
Napříč všemi zeměmi průměrně 30% lidí získává informace o aktuálních událostech přinejmenším jednou denně na sociálních sítích (v rozsahu 50% v Itálii po 26% v Německu). Facebook přitom je stále nejpopulárnější platformou. V atmosféře obecně známých faktů o šíření falešných zpráv se více než třetina pravidelných konzumentů informací ze sociálních sítí vyjádřila, že nevěnují pozornost tomu, odkud novinky pocházejí. (Zahrnuje Francii, Nizozemí, Itálii a Velkou Británii, na opačné straně spektra je 16% lidí ve Švédsku.)
Regionální rozdíly existují i v návycích, jak lidé zpravodajství konzumují. Zhruba třetina či více lidí v severní Evropě (Švédsko, Velká Británie, Nizozemí, Německo a Dánsko) se orientuje na několik málo hlavních zdrojů zpráv. Naopak 21% lidí či méně je to ve Francii, Itálii a Španělsku.
