Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropský soud jedná o osudu Ocalana

  23:33aktualizováno  23:33
Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy ve Štrasburku ukončil první stání věnované stížnosti kurdského předáka Abdullaha Ocalana proti Turecku. Zasedání, které provázela silná bezpečnostní opatření, se obešla bez incidentů. Jedenapadesátiletý šéf separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan obvinil Ankaru, že při jeho zatčení, při jeho věznění a jeho procesu porušila v mnoha bodech lidská práva. Ocalan byl loni v Turecku odsouzen za vlastizradu k trestu smrti.

Kdo je Abdullah "Apo" Ocalan, řečený řezník

Narodil se v roce 1848. Syn chudého zemědělce z vesnice Omerli na jihovýchodě Turecka u syrských hranic získl svou ultralevicovou politickou orientaci v bouřlivých 70. letech, kdy v Turecku levicová hnutí organizovala bojůvky, které režim potíral nesmírně tvrdě. Ocalan studoval politologii na Ankarské univerzitě, kde se seznámil s myšlenkami Marxe a Lenina.

Marxistickou PKK (Strana kurdských pracujících) založil ve východotureckém Diyarbakiru v listopadu 1978. Jeho strana začala později požadovat celotureckou komunistickou revoluci a nechvalně proslula vraždami členů konkurenčních skupin či provládních činitelů.

V roce 1987 vyhlásilo Turecko po sérii pumových atentátů a únosů na jihovýchodě země výjimečný stav, který platí dodnes. Třikrát (v březnu 1993, v prosinci 1995 a v září 1998) vyhlásil Ocalan jednostranné příměří, které ovšem turecká vláda a armáda vždy odmítly. PKK hrozila rozsáhlým terorem.

Osobně se Ocalan nikdy žádné vojenské akce nezúčastnil, ani nežil s bojovníky ve východotureckých horách, o to více a častěji ale ideologicky zdůvodňoval poslání své revoluce. Kurd, který údajně kurdsky moc neumí, a vášnivý fotbalový fanoušek je rozvedený a údajně nemá děti.

Ocalan si během své dráhy vůdce kurdského ozbrojeného boje vysloužil mnoho přezdívek a příměrů. Pro jedny byl masový vrah, "řezník", terorista, zarytý marxista a pohrobek studené války, obchodník s drogami či kurdský nacionalistický bojovník, pro druhé bojovník za národní emancipaci a zlepšení života Kurdů.

Apo (strýček), který až do října 1998 žil 18 let v pohodlném závětří v Sýrii a Libanonu, byl po tříměsíční anabázi v Rusku, Itálii a Řecku dopaden 16. února 1999 v Keni. Po jeho zadržení následovaly mohutné kurdské demonstrace po celé Evropě s poukazem na nejednoduchý osud největšího národa bez vlastního státu, spekulace o podílu Řecka na Ocalanově dopadení (tři řečtí ministři podali demisi) i obavy o demokratičnost turecké justice.

Sedm hlavních a tři vedlejší soudci vyslechli argumenty představitelů tureckého státu a Ocalanových právních zástupců.

"Na vašem soudu záleží život člověka... Pokud váš soudní dvůr prohlásí, že trest smrti nepředstavuje nelidské nebo
odsouzeníhodné zacházení, bude to katastrofa, vrhne to stín na Evropskou úmluvu o lidských právech," varovali Ocalanovi advokáti.

Zatím není známo, kdy hodlá soud v přelíčení pokračovat.

Do Štrasburku přijelo Ocalana obhajovat 10 advokátů a poradců. Ankara tam vyslala 16 právníků.

Rozsudek se očekává až za  několik měsíců. Turecko se zavázalo, že do té doby Ocalana nepopraví, i když je podle tureckých zákonů pravomocně odsouzen. Ocalanova poprava není jistá i z jiných důvodů. Turecko od roku 1984 drží moratorium na výkon hrdelních trestů a navíc jako země usilující o vstup do Evropské uniie musí splnit i podmínku kandidátských zemí - trest smrti zrušit.

Turecký žalobce Sukru Altaslan v úvodu jednání obvinil Ocalana, že je zodpovědný za to, že PKK spáchala přes tři tisíce pumových atentátů a podílela se na tisíci únosech. Zdůraznil, že separatistická kurdská organizace byla v roce 1993 zakázána v Německu a ve Francii.

Veřejnost před vstupem do Paláce lidských práv prošla důkladnou kontrolou. Ostraha ji hned třídila. Sedmdesát míst bylo přiděleno rodinám obětí kurdského násilí a 70 přívržencům PKK. Policie očekává, že do Štrasburku přijede asi 15 tisíc Kurdů, především z Německa, demonstrovat podporu Ocalanovi. Několik tisíc osob se má také zúčastnit demonstrace přívrženců Ankary.

Pro turecké soudy je Ocalan mrtvý muž
Šéf separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan, který vedl
přes 15 let boj proti turecké vládě, je od svého zatčení v Keni v únoru 1999 držen jako jediný vězeň v přísně střežené káznici na ostrově Imrali v Marmarském moři.

Prokuratura Státního bezpečnostního soudu pro něj žádala trest smrti i přes to, že Ocalan podle listu Sabah požádal o milost výměnou za kapitulaci PKK. Při zahajovací řeči před soudem přiznal odpovědnost za všechny činy, které mu obžaloba kladla za vinu, omluvil se příbuzným padlých tureckých vojáků a nabídl se do služeb tureckého státu.

Co vyšlo najevo při procesu s Ocalanem

* zbraně PKK prodávala Itálie (nášlapné miny), bývalé Československo (ruční zbraně), Jihoafrická republika (řízené střely) a Řecko (kromě zbraní i školení členů PKK).

* přístřeší členům PKK i celým táborům této organizace poskytovala Arménie

* řecká část Kypru, s jejímž pasem byl Ocalan v Keni zatčen, byla údajně křižovatkou obchodu s drogami, který PKK řídila s cílem zajistit si vlastní finanční zdroje.

* Ocalan údajně přiznal odpovědnost PKK za zavraždění bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho v únoru 1986, které prý nařídila Ocalanova bývalá manželka Kesire.

Těsně po vynesení hrdelního trestu vyzval Ocalan PKK, aby složila zbraně v konfliktu, který si od srpna 1984 vyžádal na 30 tisíc mrtvých. Samotná PKK na letošním únorovém sjezdu v severním Íránu oficiálně upustila od ozbrojeného boje proti turecké vládě a za základní formu boje za kurdská práva napříště prohlásila: "politický a demokratický boj na bázi míru a demokratizace".

Loni v listopadu trest smrti nad Ocalanem potvrdil odvolací soud. Ocalanovo poslední možné odvolání zamítla generální prokuratura Nejvyššího odvolacího soudu koncem prosince 1999.

Abdullah Ocalan, vůdce Strany kurdských pracujících



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Po brexitu se bankovní agentura přestěhuje do Paříže, Praha neuspěla

Sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v Londýně

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) se po odchodu Británie z Evropské unie přestěhuje do Paříže. Rozhodlo o tom v...

Hledaná ponorka hlásila technické potíže, zachycený zvuk z ní nepocházel

Argentinská ponorka, která před několika dny zmizela. Na palubě se nachází 44...

Pohřešovaná argentinská ponorka se ve středu vynořila a při poslední komunikaci s námořní základnou hlásila technické...

Sto tisíc eur denně. Polsku hrozí za kácení pralesa tvrdá pokuta

Starý les na území Bělověžského pralesa

Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralese, nebo zaplatí každý den pokutu 100 000 eur (asi 2,5...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.