"Sjednocení Evropy znamená sdílení hodnot a budoucího blahobytu. Je to historický závazek," řekl Cox v rodné irštině - jejím použitím chtěl ukázat, že je stoupencem silné EU při zachování národní rozmanitosti.
Pro Coxe hlasovalo ve třetím kole 298 z 586 přítomných poslanců. Jeho hlavní rival, socialista David Martin, získal 237 hlasů. Pro dánského euroskeptika Jense-Petera Bonda se vyslovilo 33 poslanců.
Předsedové politických klubů v EP přáli Coxovi upřímně a často vtipně, což svědčilo o charakteru většiny vztahů. Jeho hlavní rival David Martin mu připomněl, že se s ním chtěl napít bez ohledu na výsledek. Cox na to odvětil, že on jako Ir se vždycky chce napít, Martin jako Skot prý však váhá, kdo to zaplatí.
Politik z malé země
Cox ve funkci vystřídal francouzskou pravicovou poslankyni Nicole Fontainovou. Do jeho zvolení se v čele EP střídali poslanci z velkých států unie. Až na výjimky také platila dohoda mezi Evropskou lidovou stranou (ELS, křesťanští demokraté a konzervativci) a Stranou evropských socialistů (SES), které si volební období vždy rozdělovaly.
Jako liberál a Ir je tedy Cox považován za vítané rozbití stereotypu. Působí také jako moderní a dynamický politik. Výrazně přispěl k působivosti první skutečné předvolební kampaně v EP, ve které pětice kandidátů intelektuálně soupeřila před kolegy jak přímo v prostorách EP, tak prostřednictvím médií.
Cox bude EP řídit v rozhodujícím období, kdy má vyvrcholit jednání o přistoupení nových členských zemí ze střední a východní Evropy a také debata o budoucím uspořádání rozšířené Evropské unie. Jako Ir by měl mít vliv na chystané referendum ve své zemi o ratifikaci niceské Smlouvy o EU, jehož negativní výsledek by unii uvrhl do krize.
Cox vyhrál až ve třetím kole
Teoreticky mohl irský politik vyhrát už v prvním nebo ve druhém kole tajného hlasování, jenže matematické výpočty ztroskotaly na rozmanitém chování poslanců, kteří využili tajného hlasování a mnohdy se nepodřídili rozhodnutí svých politických klubů. Cox měl předem zajištěnu podporu vlastního klubu liberálů, nejsilnějších křesťanských demokratů a Zelených; dohromady to mělo stačit na okamžité vítězství.
|
EVROPSKÝ PARLAMENT |
| Evropský parlament je jednou ze tří klíčových institucí EU a jedinou, která je přímo volena obyvatelstvem členských zemí. Jeho role při schvalování legislativy a dalším spolurozhodování výrazně stoupla poté, co vstoupila v platnost amsterodamská Smlouva o EU. Zatím neratifikovaná niceská smlouva mu dává další pravomoce. |
 Devětačtyřicetiletý irský liberál Pat Cox se stal předsedou Evropského parlamentu. Poprvé v historii parlament povede zástupce malé země. (15. ledna 2002) |
