Slavnosti na základně v Manchingu se zúčastnili zástupci Velké Británie, Španělska a Itálie. Států, které se spolu s Německem podílely v konsorciu EADS na dvacetiletém vývoji a výrobě stíhačky.
Německo do projektu vložilo 18 miliard eur, což je zatím největší zbrojní projekt bundeswehru. "Jsou to velmi dobře investované peníze," domnívá se ministr obrany Peter Struck.
Nejvíc stíhacích bitevníků objednala Velká Británie. Hangáry tu do roku 2015 zaplní 232 eurofighterů, každý za cenu kolem 85 milionů eur. Následuje Německo se 180 stroji, Itálie 121 a Španělsko 87. Desítky strojů koupí Rakousko a Řecko.
V Německu nahradí letouny s typickými deltovitými křídly dosluhující americké Phantomy a sovětské MiGy-29, dědictví po bývalé NDR. Struck věří, že se eurofightery stanou páteří armády.
Prvních osm strojů, které bundeswehr převezme ještě v tomto roce, bude sloužit k zácviku leteckých instruktorů. Původně měly být eurofightery zavedeny do výzbroje už dříve, během vývoje a výroby ale docházelo opakovaně ke zpožděním.
Přezbrojuje i Rakousko a Polsko
Na eurofightery spoléhá také Vídeň. Rakouský kabinet podepsal smlouvu na nákup 18 letadel za dvě miliardy eur. Nabídku EADS upřednostnil před švédskými gripeny a americkými F-16. Po loňských povodních ale snížil kontrakt z 24 na 18 kusů.
Už v dubnu rozhodlo o budoucnosti své vzdušné obrany Polsko, které sází na stíhačky F-16 od americké společnosti Lockheed-Martin. Polskou armádu posílí 48 strojů v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (asi 105 miliard Kč).
V oblasti obrany se jedná o největší kontrakt zemí bývalého východního bloku od konce studené války. Varšava odmítla švédsko-britský Gripen a francouzský Mirage.
ČR chce pronajmout starší stroje
Česká vláda bude jednat o přezbrojení letectva zřejmě příští týden. Ministerstvo obrany vypracovalo několik variant. Nejpravděpodobnější je pronájem 12 starších strojů na pět či deset let a souběžné vypsání výběrového řízení na nové stíhačky.
Cílovým stavem by podle náměstka ministra obrany Jana Váni mělo být 24 nadzvukových stíhacích letounů. Letectvo potřebuje nahradit dosluhující ruské stroje MiG-21, kterým skončí životnost v roce 2005.
Starší letadla by Česko pronajalo nebo koupilo za symbolickou cenu. Oslovit chce Velkou Británii, USA, Německo, Nizozemsko, Belgii, Švédsko, Francii, ve hře zůstává i Turecko.
Materiál ministerstva obrany se zmiňuje i o možnosti nechat hlídat český vzdušný prostor spojenci z NATO nebo na jeho obranu rezignovat. Vojáci se původně těšili na 36 švédsko-britských strojů Jas-39 Gripen. Nákup ale spláchly srpnové povodně.
