Ropnou blokádu doplnili řadou dalších kroků, které jsou vesměs zpřísněním dřívějších sankcí. Nedohodli se ovšem, údajně pro nesouhlas Řecka a Itálie, na zákazu startu jugoslávských sportovců na soutěžích v EU. Členským státům a sportovním organizacím pouze doporučili, aby nepořádaly události s jugoslávskou účastí.
Ministři se dále vyslovili se pro významné utužení vztahů s Makedonií a Albánií, jež by mohlo jít až po uzavření asociačních dohod; o celé škále forem spolupráce bude v úterý jednat "trojka" EU s šéfy diplomacie obou zemí.
Ve zvláštní deklaraci vysoce vyzdvihli postoje přidružených zemí Rumunska a Bulharska a vyjádřili ochotu jim pomoci překonat neblahé důsledky konfliktu. Oznámili, že chtějí připravit "pakt stability" pro Balkán do 27. května, kdy EU uspořádá v Bonnu mezinárodní konferenci o jihovýchodní Evropě.
Oznámili, že pozvali kosovskoalbánského předáka Ibrahima Rugovu na své příští zasedání 17. května, a uvítali, že byl předtím také pozván se svou rodinou do Německa. Rugova na toto pozvání zatím neodpověděl, což bývá vydáváno za důkaz, že se nemůže volně pohybovat a vyjadřovat.
Ropným embargem EU přímo navázala na závěry víkendového summitu NATO ve Washingtonu, k nimž se ostatně deklarativně přihlásila; v Severoatlantické alianci je zastoupeno 11 z 15 členů unie. Zároveň zdůraznila úlohu OSN při urovnání kosovské krize.
Ministři vyhlásili "silnou a pokračující podporu maximálnímu tlaku mezinárodního společenství na prezidenta Slobodana Miloševiče", aby přijal pět požadavků nastolených unií, Severoatlantickou aliancí i OSN a zastavil "surovou kampaň vyhánění, mučení a vraždění" v Kosovu.
Schválené sankce proti JSR zahrnují zákaz cestování všem vyšším jugoslávským činitelům i podnikatelům spojeným s bělehradským režimem; dosud se toto opatření týkalo jen osob přímo odpovědných za represe v Kosovu. Zcela zakázáno je provozování letecké dopravy mezi JSR a EU, tedy i pro západoevropské společnosti.
Budou zmrazeny vklady a pohledávky nejen vlád JSR a Srbska, jak tomu bylo dosud, ale také všech fyzických osob tak či onak spojených s prezidentem Slobodanem Miloševičem, a firem, které jeho režim ovládá nebo jež jednají jeho jménem.
Zatím není jasné, jak takový seznam osob a podniků vypadá a jaké částky mají zmíněné subjekty v západoevropských bankách uloženy. Hospodářské vztahy mezi EU a JSR jsou ovšem v posledních letech jen minimální, takže jde do značné míry o symbolické kroky.
Platí to také pro prodloužení loňského zákazu investic v JSR pro západoevropské subjekty, stejně jako pro rozšíření zákazu poskytovat vývozní úvěry, který se dosud vztahoval jen na vlády; nyní nesmějí tyto úvěry poskytovat ani soukromé subjekty. Je zakázáno do JSR vyvážet zboží či služby použitelné pro opravy a obnovy zařízení poničených leteckými údery NATO.
Všechny schválené sankce musejí nyní dostat právní podobu nařízení, být potvrzeny Radou ministrů EU nebo písemnou procedurou a publikovány se Sbírce zákonů EU. Je velmi pravděpodobné, že unie opět vyzve Českou republiku a další přidružené země, aby se k nim připojily.
Německý ministr zahraničí Joschka Fischer ocenil prohlášení jugoslávského vicepremiéra Vuka Draškoviče, který se distancoval od Miloševiče a přál si, aby se v JSR mluvila pravda o Kosovu. "Je to signál, že na druhé straně začínají chápat tvrdou realitu," řekl Fischer.
Zopakoval v této souvislosti, že údery NATO nejsou namířeny proti Srbsku a jeho lidu, ale jen proti režimu, který vede v Kosovu vyhlazovací válku. Prohlásil, že součástí přípravy "paktu stability" pro jihovýchodní Evropu je i vypracování itineráře pro Srbsko, s nímž se počítá jako s evropskou zemí. "Doufáme, že dojde k debatě s Bělehradem, že bude významná a bude mít dynamiku."
Experti Evropské komise zmapovali na místě potřeby Albánie a Makedonie a na tomto základě začne EU nyní vynakládat prostředky z 250 miliónů eur, jež byly zatím vyčleněny na pomoc utečencům (150 miliónů) a vládám (100 miliónů), řekl komisař Hans van den Broek. Komise se podle něj zabývá možnostmi uvolnění dalších peněz; debatuje se Světovou bankou a dalšími státy o pomoci sousedům JSR i Černé Hoře a podporuje návrh, aby Pařížský klub věřitelských bank vyhlásil moratorium na splácení dluhů těmito zeměmi těžce postiženými konfliktem.
Ministři se dále vyslovili se pro významné utužení vztahů s Makedonií a Albánií, jež by mohlo jít až po uzavření asociačních dohod; o celé škále forem spolupráce bude v úterý jednat "trojka" EU s šéfy diplomacie obou zemí.
Ve zvláštní deklaraci vysoce vyzdvihli postoje přidružených zemí Rumunska a Bulharska a vyjádřili ochotu jim pomoci překonat neblahé důsledky konfliktu. Oznámili, že chtějí připravit "pakt stability" pro Balkán do 27. května, kdy EU uspořádá v Bonnu mezinárodní konferenci o jihovýchodní Evropě.
Oznámili, že pozvali kosovskoalbánského předáka Ibrahima Rugovu na své příští zasedání 17. května, a uvítali, že byl předtím také pozván se svou rodinou do Německa. Rugova na toto pozvání zatím neodpověděl, což bývá vydáváno za důkaz, že se nemůže volně pohybovat a vyjadřovat.
Ropným embargem EU přímo navázala na závěry víkendového summitu NATO ve Washingtonu, k nimž se ostatně deklarativně přihlásila; v Severoatlantické alianci je zastoupeno 11 z 15 členů unie. Zároveň zdůraznila úlohu OSN při urovnání kosovské krize.
Ministři vyhlásili "silnou a pokračující podporu maximálnímu tlaku mezinárodního společenství na prezidenta Slobodana Miloševiče", aby přijal pět požadavků nastolených unií, Severoatlantickou aliancí i OSN a zastavil "surovou kampaň vyhánění, mučení a vraždění" v Kosovu.
Schválené sankce proti JSR zahrnují zákaz cestování všem vyšším jugoslávským činitelům i podnikatelům spojeným s bělehradským režimem; dosud se toto opatření týkalo jen osob přímo odpovědných za represe v Kosovu. Zcela zakázáno je provozování letecké dopravy mezi JSR a EU, tedy i pro západoevropské společnosti.
Budou zmrazeny vklady a pohledávky nejen vlád JSR a Srbska, jak tomu bylo dosud, ale také všech fyzických osob tak či onak spojených s prezidentem Slobodanem Miloševičem, a firem, které jeho režim ovládá nebo jež jednají jeho jménem.
Zatím není jasné, jak takový seznam osob a podniků vypadá a jaké částky mají zmíněné subjekty v západoevropských bankách uloženy. Hospodářské vztahy mezi EU a JSR jsou ovšem v posledních letech jen minimální, takže jde do značné míry o symbolické kroky.
Platí to také pro prodloužení loňského zákazu investic v JSR pro západoevropské subjekty, stejně jako pro rozšíření zákazu poskytovat vývozní úvěry, který se dosud vztahoval jen na vlády; nyní nesmějí tyto úvěry poskytovat ani soukromé subjekty. Je zakázáno do JSR vyvážet zboží či služby použitelné pro opravy a obnovy zařízení poničených leteckými údery NATO.
Všechny schválené sankce musejí nyní dostat právní podobu nařízení, být potvrzeny Radou ministrů EU nebo písemnou procedurou a publikovány se Sbírce zákonů EU. Je velmi pravděpodobné, že unie opět vyzve Českou republiku a další přidružené země, aby se k nim připojily.
Německý ministr zahraničí Joschka Fischer ocenil prohlášení jugoslávského vicepremiéra Vuka Draškoviče, který se distancoval od Miloševiče a přál si, aby se v JSR mluvila pravda o Kosovu. "Je to signál, že na druhé straně začínají chápat tvrdou realitu," řekl Fischer.
Zopakoval v této souvislosti, že údery NATO nejsou namířeny proti Srbsku a jeho lidu, ale jen proti režimu, který vede v Kosovu vyhlazovací válku. Prohlásil, že součástí přípravy "paktu stability" pro jihovýchodní Evropu je i vypracování itineráře pro Srbsko, s nímž se počítá jako s evropskou zemí. "Doufáme, že dojde k debatě s Bělehradem, že bude významná a bude mít dynamiku."
Experti Evropské komise zmapovali na místě potřeby Albánie a Makedonie a na tomto základě začne EU nyní vynakládat prostředky z 250 miliónů eur, jež byly zatím vyčleněny na pomoc utečencům (150 miliónů) a vládám (100 miliónů), řekl komisař Hans van den Broek. Komise se podle něj zabývá možnostmi uvolnění dalších peněz; debatuje se Světovou bankou a dalšími státy o pomoci sousedům JSR i Černé Hoře a podporuje návrh, aby Pařížský klub věřitelských bank vyhlásil moratorium na splácení dluhů těmito zeměmi těžce postiženými konfliktem.
