Evropská unie (EU) v minulých letech vyčlenila na pomoc Řecku více než miliardu eur (asi 26 miliard korun) a pro Itálii přes půl miliardy eur (asi 13 miliard korun). Podle auditorů se sice s pomocí těchto peněz podařilo například zefektivnit prvotní registraci migrantů, jinde ale existují rezervy.
Patří mezi ně délka doby, kterou trvá azylová procedura, nedostatečné kapacity nouzových zařízení či složitá spolupráce se zemí původu.
Průměrná čekací doba na prvoinstanční vyřízení žádosti o azyl byla vloni podle auditorů 215 dní, v krajních případech dokonce mnohem delší.
„Pokud může pouhé čekání na pohovor trvat čtyři roky, tak je to problém,“ řekl jeden z auditorů.
Počet migrantů směřujících do Řecka se sice po roce 2016 prudce snížil v důsledku dohody EU s Tureckem, které začalo na svém území zadržovat syrské uprchlíky. V poslední době ale příchozích přibývá.
Auditoři zaznamenali koncem loňského roku prudký nárůst počtu případů, u kterých trvá schválení či zamítnutí žádosti o azyl více než půl roku.
Členské země si rozdělily málo migrantů, zlobí se auditoři
Mezi doporučení, jak situaci zlepšit, patří například poskytnutí větší podpory evropskému azylovému úřadu EASO či pohraniční agentuře Frontex. Členské země by také měly vyčlenit experty na azylové procedury, kteří by dlouhodobě pomáhali lépe zvládat řeckým a italským úřadům pomalu postupující řízení.
„Užitek z toho budou mít nejen lidé trpící v azylových centrech, ale i daňoví poplatníci z EU,“ konstatoval hlavní autor auditní zprávy Leo Brincat. Pokud by se unijní země shodly na novém dobrovolném systému přerozdělování migrantů, který v současnosti prosazuje Německo a Francie, měly by se podle Brincata poučit ze současných nedostatků.
Auditoři analyzovali i poslední fázi fungování povinného systému přerozdělování migrantů, jímž chtěli unijní země odlehčit Itálii a Řecku v době vrcholící krize v roce 2015.
Česko se do přijímání nezapojilo, porušilo tím unijní právo
Z původního plánu na přemístění 160 000 lidí se ostatní členské země zavázaly přijmout 98 256 migrantů. Nakonec si mezi sebe rozdělily pouze 34 705 lidí, téměř dvě třetiny z nich z Řecka.
Každý třetí Němec bude mít za 20 let imigrantské kořeny |
Podle auditorů byl na vině zejména fakt, že obě země nezvládly poskytnout dostatečné množství migrantů splňujících podmínky pro umístění do jiného státu.
Zatímco některé země, jako je například Irsko či Lucembursko, nakonec přijaly více lidí, než činil jejich stanovený závazek, většina dalších zůstala pod polovinou původních počtů.
Česká republika, Polsko a Maďarsko se do systému schváleného členskými zeměmi odmítly zapojit, čímž podle názoru generální advokátky soudu EU porušily unijní právo.
Řecko čelí největšímu přílivu migrantů od roku 2015:
