Premiér Andrej Babiš v rozhovoru s polským premiérem Mateuszem Morawieckým podpořil jeho návrh na svolání Evropské rady k situaci v Bělorusku, kde režim násilně potlačuje protesty proti falšování výsledků prezidentských voleb.
Babiš v pátek ráno přidal na svůj Twitter, že společně s polským premiérem navrhnou urgentní videohovor členů Evropské rady. „Nelze čekat. Bělorusové potřebují naší rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů,“ napsal český premiér.
Mluvil jsem s polským premiérem @MorawieckiM a navrhneme @eucopresident urgentní videocall členů Evropské rady. Nelze čekat. Bělorusové potřebují naší rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů.
Mluvčí polského premiéra v pondělí sdělil, že Morawiecki již vyzval Evropskou komisi a Evropskou radu ke svolání mimořádného summitu k událostem v Bělorusku. Evropská rada je jednou z vrcholných institucí Evropské unie a jejími členy jsou hlavy států či premiéři zemí EU.
Předsedu Evropské rady Charlese Michela i předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou český premiér vyzval k vyslání jasného signálu ohledně sankcí vůči Bělorusku. Podle Babiše musí trvat do uspořádání svobodných voleb běloruské hlavy státu.
České ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem prezidentských voleb i se zásahem policie proti demonstrantům.Ohradilo se také proti obvinění běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že Česko protesty organizuje.
V pátek dopoledne běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej uvedl, že Minsk je připraven vést o situaci po prezidentských volbách se zahraničními partnery „konstruktivní a objektivní dialog“.
Německo chce tvrdší postup
I některé další státy v čele s Německem, které unii předsedá, vyzývají k tvrdšímu postupu, Maďarsko nabádá k opatrnosti a dialogu. K přijetí postihů je přitom potřeba jednohlasné rozhodnutí sedmadvacítky unijních zemí.
Vládní politici z Německa, Rakouska, Švédska či pobaltských států se tento týden veřejně vyjádřili pro zavedení sankcí v reakci na volby, které měly podle nich daleko k demokratickému hlasování.
EU by podle úterního společného prohlášení mohla potrestat představitele režimu zodpovědné za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.
Maďarsko váhá
Podle diplomatických zdrojů citovaných médii je však nejisté, jak se k otázce sankcí postaví Maďarsko, které dalo najevo ochotu vést s Lukašenkem dialog. Očekává se, že ministři během neformální videokonference připraví podklady pro možné postihy, které by unijní země mohly schválit později během srpna.
Unie již v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
Ministři na žádost Řecka proberou také situaci ve východním Středomoří, kde Turecko obnovilo průzkum těžby ropy a zemního plynu. Atény aktivitu tureckých lodí v oblasti mezi Krétou a Kyprem za zásah do vlastní suverenity a požadují podporu dalších unijních zemí, z nichž většina je zároveň tureckými partnery z NATO.
