Koronavirus už je v celé Evropské unii. Ta se brání kritice, že nic nedělá

V Evropské unii už není jediný stát bez pacienta nakaženého novým typem koronaviru. Každá země se epidemii snaží zvládnout po svém a mnohé přišly s razantními kroky. Sama EU je však z pohledu kritiků skoro neviditelná. Za nečinnost ji plísní euroskeptici i její obyvatelé. Unie se však brání. Podle Evropské komise dohlíží na výměnu informací i to, aby nevznikala protichůdná opatření.

Koronavirus

Sledovat další díly na iDNES.tv

Poslední unijní zemí, do které nemoc COVID-19 doputovala, je Kypr. Jedním ze dvou pozitivně testovaných je podle stanice Deutsche Welle čtyřiašedesátiletý lékař, který se začátkem měsíce vrátil z Velké Británie. 

Druhým je pak pětadvacetiletý muž, jenž přijel z Milána, píše portál In-Cyprus. Podle tamního ministerstva zdravotnictví však není důvod k panice. Každý, kdo přijel ze země s potvrzenými případy koronaviru, se má uchýlit do domácí karantény a zavolat na předepsané číslo. 

V Evropě, ať už v EU nebo mimo ni, už přitom prakticky není stát, který by neměl svého nemocného. Objevil se všude od Švédska po Řecko, od Francie po Ukrajinu včetně zemiček, jako je San Marino, Andorra nebo Lichtenštejnsko. Výjimkami jsou jen Černá Hora a Kosovo.

V každé zemi k nákaze přistupují jinak a ani v Unii se dosud nezavedla jednotná opatření. V rozhovoru pro Radiožurnál to v úterý uvedl také náměstek českého ministerstva zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Epidemii se podle něj nikde v Evropě dosud nepodařilo dostat pod kontrolu. 

„Když vidíme, jak skokový je vývoj třeba ve Španělsku, je zcela na místě diskutovat o nějakých opatřeních, která by se měla týkat celé Evropy a která by měla harmonizovat aktivity jednotlivých zemí,“ řekl.

Evropskou unii za její nečinnost kritizují zejména euroskeptici, mezi nimi třeba předseda italské strany Liga a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini. „Říkejte mi o Unii! Když jiní něco potřebují, Italové musí platit, ale když Itálie potřebuje jiné, zavřou své dveře a peněženky,“ prohlásil.

Situaci v Evropě minulý pátek okomentovala také americká CNN, podle které zdejším státům hrozí nejen nedostatek roušek a respirátorů, jak upozornil český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ale i léků. A to proto, že se většinou vyrábějí v Číně a Indii. 

„Pokud Evropa není připravena, není to úplně její vina,“ dodává stanice s vysvětlením, že si jednotlivé unijní země odpovídají za své zdravotnictví a hranice samy. Informace si však podle ní měly předávat dříve a lépe, nejen mezi sebou, ale i s Bruselem.

Hlídáme, aby nevznikala protichůdná opatření, říká Komise

Evropská komise nicméně sestavila speciální „koronavirový“ tým, ve kterém si pětice komisařů rozdělila jednotlivé aspekty problému. Krizový management dostal na starosti Janez Lenarčič ze Slovinska, oblast zdravotnictví řeší Kypřanka Stella Kyriakidesová, problémy související se zajištěním hranic Švédka Ylva Johanssonová a mobilitu Adina Văleanová z Rumunska. 

Ekonomickými aspekty krize se zase zabývá bývalý italský premiér Paolo Gentiloni. Ten už minulý týden uvedl, že Brusel s ohledem na koronavirus zváží pružnější přístup k dodržování rozpočtových a dluhových pravidel, která chce Itálie s ohledem na svou křehkou ekonomickou situaci uvolnit.

Kroky Evropské komise

• Na posílení celosvětové připravenosti, na prevenci a izolaci viru Komise uvolnila 232 milionů eur. Evropská unie tak podpoří Světovou zdravotnickou organizaci (WHO).
• Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události spolufinancovalo několik letů z Wu-chanu a Jokohamy, díky kterým se do Evropy mohlo vrátilo 515 občanů EU.
• Koordinační středisko EU pro reakci na mimořádné události koordinuje veškerou spolupráci mezi orgány civilní ochrany a útvary pro mimořádné události členských států.

Zdroj: výběr z webu Evropské komise

Komise pak na svých stránkách popisuje, že její rolí je především podpořit členské státy tak, aby současnou krizi zvládly. Nabídnout může doporučení, jak by měly dále postupovat. 

„Chceme se vyhnout tomu, aby členské státy zaváděly nekoordinovaná či dokonce protichůdná opatření, která by nakonec podkopala společné úsilí v boji proti šíření nákazy,“ píše Komise.

To potvrzuje také česká zástupkyně v Komisi Magdalena Frouzová. „Její činnost sice není vidět na první pohled, ale právě díky ní se neděje spousta věcí, které by se nejspíš jinak děly,“ uvedla pro iDNES.cz.

Spustil se i mechanismus krizové koordinace nazývaný ARGUS, jehož prostřednictvím v EU proudí veškeré důležité informace a varování. „Komise také pravidelně organizuje setkání krizového koordinačního výboru,“ připomíná Frouzová.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že „je třeba hledat cesty, jak podpořit sektory, na které má koronavirus ničivý dopad“. Třeba leteckou dopravu. „Komise proto velmi brzy přijde s legislativou ohledně letištních slotů,“ sdělila von der Leyenová. Jde o časy, kdy mohou letadla operovat na letištích.

Eurokomisař Janez Lenarčič vyzývá k solidaritě mezi zeměmi EU:

Janez Lenarčič @JanezLenarcic

There should be no doubt: #COVID19 situation calls for a coherent response, and #solidarity and cooperation are essential. Member States recognise this and the @EU_Commission is supporting them already. Our Emergency Response Coordination Centre remains available to them 24/7.

10. března 2020 v 10:11, příspěvek archivován: 10. března 2020 v 14:27

oblíbit retweet odpovědět

O koronaviru v úterý dopoledne ve zkráceném zasedání debatovali také europoslanci. Většina z nich se shodla na tom, že státy EU by měly projevovat více solidarity k regionům, které trpí nedostatkem ochranných prostředků. Měly by podle nich také zajistit, aby se výroba důležitých léků přesunula z asijských zemí do Evropy.

„Členské státy by měly být připraveny si pomáhat, ne egoisticky omezovat vývoz ochranných prostředků,“ kritizoval předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber omezení vývozu ochranných roušek a respirátorů. 

K tomu po Německu a Francii sáhla v menším měřítku řada dalších zemí včetně Česka. Předseda Evropské rady Charles Michel pak na úterní podvečer svolal videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí. Ti se shodli, že EU umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard korun) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie.

Von der Leyenová upřesnila, že peníze nový pro fond jsou součástí evropského rozpočtu a jsou „spojené se strukturálními fondy“. Půjdou na zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední firmy a pro trh práce a další citlivé části ekonomiky. Podle šéfky Komise se budou uvolňovat v těsné spolupráci s členskými státy bloku. 

Evropská komise do konce týdne členským zemím sdělí, jak budou moci využívat unijní pravidla pro státní pomoc a jak pružněji aplikovat evropská pravidla týkající se schodku a zadlužení. Už v pondělí by věc měli mít na stole ministři financí zemí eurozóny. Komise také zřídí mezinárodní tým epidemiologů a virologů, aby jí radil s dalším postupem během epidemie.

Opatření evropských zemí v boji proti koronaviru

„Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nemá žádné vědecké důkazy o konkrétním počtu (jestli 100 nebo 1000 a podobně) k prevenci přenosu viru COVID-19. Pokud se země rozhodnou omezit hromadné akce, budou samy specifikovat maximální počet lidí na základě jejich úsudku ohledně efektivního rizikového managementu a toho, co je v jejich specifickém prostředí nejlepší,“ uvedla za Evropskou komisi Magdalena Frouzová.

• Itálie: Nejvíce postižená Itálie je nyní už v kompletní karanténě. Nařízení vlády se týká všech 60 milionů obyvatel země. 
• Německo: Bavorsko i některé další spolkové země zakázaly všechny akce pro více než 1 000 lidí. Opatření se zavedou i na celoněmecké úrovni. Spolkový sněm je připraven uvolnit až miliardu eur (25,6 miliardy korun) na boj proti nákaze. Řada firem doporučila zaměstnancům práci z domova. Německá vláda zase přijala baliček opatření, který má pomoci firmám problematické období snadněji překonat. 
• Velká Británie: Nařídila 14denní karanténu všem, kteří se vrátí ze severoitalských oblastí. Vláda také zřídila zvláštní tým, který má na internetu bojovat proti lživým a zavádějícím informacím o koronaviru. Obchody v reakci na chování některých zákazníků stanovily maximální množství určitých druhů zboží pro jeden nákup.
• Irsko: Zrušilo všechny průvody, které se tradičně konají na svátek svatého Patrika. 
• Rakousko: Do dubna se nesmějí konat žádné společenské akce s více než 500 účastníky venku a s více než 100 účastníky uvnitř budov. Nejpozději od pondělí se uzavřou všechny vysoké školy. Z Itálie nebudou létat žádná letadla, ani jezdit žádné osobní vlaky. Italové nesmí do země, pokud nepředloží potvrzení od lékaře. Turisté se mohou přes Rakousko vracet domů. 
• Slovensko: Na dva týdny zakázalo pořádání veřejných akcí. Až na výjimky zavedlo také plošnou povinnou domácí karanténu pro své občany, kteří se vrátí z Itálie, Číny, Íránu a Jižní Korey, a to pod hrozbou pokuty ve výši 1 650 eur (přes 42 tisíc korun). Zrušily se mše. Do výroby ochranných roušek vláda zapojila vězně.  Zakázány byly návštěvy v nemocnicích a ve věznicích, zrušily se letecké linky do Itálie.
• Polsko: Zruší všechny hromadné akce. Po zavedení sanitárních kontrol na hranicích s Českem a Německem zpřísní opatření také na východních hranicích. Cestující ze zemí mimo schengenský prostor musí úřadům odevzdat formulář, ve kterém uvedou své kontaktní údaje a předpokládané místo pobytu. Bude jim rovněž změřena teplota. Nákaza způsobila i omezení politické kampaně před nadcházejícími prezidentskými volbami.
• Maďarsko: Kromě rušení akcí vláda také vydezinfikuje miliony bankovek. Íráncům přestala vydávat víza.
• Francie: Zakázala veškeré akce s účastí převyšující 1 000 lidí. Některé však mají výjimku. Třeba demonstrace, které jsou důležité pro „život národa.
• Španělsko: V několika regionech byly uzavřeny školy, vláda zakázala přímé lety do Itálie. Dolní komora parlamentu nejméně na týden přerušila činnost poté, co se koronavirus potvrdil u poslance krajně pravicové strany Vox.
• Švýcarsko: V Curychu se v autobusech přestanou otevírat přední dveře. U řidiče nebude možné koupit ani jízdenky a cestující nebudou moci stát v těsné blízkosti řidičovy kabiny. Každou noc se budou dezinfikovat všechny tyče určené k držení v autobusech a tramvajích. Vláda zakázala akce s více než tisíci účastníky, ústřední zdravotnický úřad však sází hlavně na zodpovědný přístup jednotlivých nakažených. Spolkový zdravotnický úřad (BAG) také snížil délku povinné karantény pro nakažené ze čtrnácti na deset dní. Nadále se už nebudou vyhledávat všechny kontakty jednotlivých nakažených a testovat budou zdravotníci už jen obzvlášť zranitelné lidi.
• Řecko: Zabavený nelegální alkohol použije k výrobě dezinfekce, na dva týdny uzavřelo školy.

Zdroj: Euractiv a ČTK, jde o výběr zemí