Před summitem jste kritizoval, že peníze se mají rozdělovat podle nezaměstnanosti v uplynulých pěti letech. Předseda Evropské rady Charles Michel vyšel těmto požadavkům vstříc, když navrhl téměř třetinu grantů rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost. Jak to ovlivnilo výslednou částku pro Česko?
Kritérium dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2015–2019, které podle původního návrhu Komise mělo určovat podíl pro jednotlivé země, jsem kritizoval ze zcela logických důvodů. Peníze v novém balíku mají sloužit pro řešení dopadů koronavirové krize a s tou nemá situace na trhu práce, respektive dlouhodobé problémy některých zemí z doby dávno před krizí, absolutně nic společného. Byl to absurdní návrh a jsem rád, že se na mou stranu přiklonila víc než desítka zemí a parametr byl nakonec změněn.
Jaký dopad to tedy bude mít pro Českou republiku?
Tato úprava měla na českou pozici velmi zásadní dopad. Tímto krokem nám narostla alokace na facilitu na oživení a odolnost o 2,4 mld. eur. Pokud bychom pak posuzovali celkovou čistou pozici České republiky na facilitu pro obnovu per capita, tak jsme se dle odhadů dostali z červených do černých čísel: z minus 41 eur na hlavu na plus 159. U půjček nám pak úprava alokačního kritéria přinesla možnost půjčit si o 5 mld. eur víc.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Na co peníze použije?
Zaprvé zde je klasický víceletý finanční rámec EU, a v něm jsou obsaženy jak obálkové programy, tak programy komunitární. Tady se dá říct, že nedojde k žádným změnám oproti účelu a způsobu čerpání tak, jak ho známe dnes. Například u tradičního obálkového programu, kterým je politika soudržnosti, budeme dále čerpat prostřednictvím osvědčených operačních programů, kde budou prioritami investice do infrastruktury.
Druhou částí dojednaného balíku je plán obnovy a ten obsahuje několik zcela nových nástrojů. Jedním z nich je například nástroj React-EU, což je posílení koheze, a zde se soustředíme zejména na zdravotnictví. Rád bych tento nástroj využil na zakoupení nejmodernějších zdravotnických přístrojů pro celé české zdravotnictví. Nechci, aby tady lidé čekali dlouho třeba na CT.
A ty další nástroje?
V rámci Fondu pro spravedlivou transformaci budeme zase moci podporovat uhelné kraje jako Karlovarský, Ústecký či Moravskoslezský, a to v jejich ekonomické transformaci. Největší částí balíku je pak již zmíněná část na obnovu, z níž se dá čerpat na strukturální reformy a investice. Ty máme již dnes velmi dobře popsané v Národním investičním plánu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVláda má co nejdříve předložit Evropské komisi plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky. Kdy tak hodlá učinit a o jaké reformy půjde?
Je pravda, že pro čerpání peněz na obnovu mají členské země předložit své národní plány obnovy, které bude následně Komise posuzovat a schvalovat tranše (splátky) plateb. Prvním možným termínem pro předložení návrhu plánu je polovina října letošního roku. Konečný plán by pak měl odejít do Komise do konce dubna roku 2021.
Máme tak čas na přípravu. Na starosti by to měl mít místopředseda vlády Karel Havlíček. Předpokládám, že všichni ministři s ním budou spolupracovat. Čím kvalitnější bude příprava plánu, tím snazší bude pak dialog s Komisí. Tematicky budou reformy či investice v každém případě vycházet z každoročních doporučení Rady pro Českou republiku. Posuzovat se bude i jejich soulad s cíli digitální a klimatické transformace.
Kdy Česko dostane první peníze a kolik to bude?
Prostředky mají být zazávazkovány do konce roku 2023 a platby pak mohou probíhat až do konce roku 2026. Nechci spekulovat o termínech, ale obecně budu po ministrech vyžadovat, aby čerpali dostupné peníze co nejdříve, protože z krize se musíme proinvestovat.
To znamená ještě v tomto volebním období?
Některé ty nástroje ano, ale teď se spíš musíme ještě soustředit na dočerpání prostředků, co už máme. Toto spíš budeme připravovat pro příští vládu.
Česko si vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb. Co na to ostatní?
Flexibility převodů byly pro mě velká priorita a jsem velmi rád, že se nám podařilo dojednat jejich zásadní navýšení ve vztahu k původnímu návrhu Komise: z pěti procent až na 20 procent pro všechny členské státy. Bonusem, za který jsem bojoval celou noc, je jen pro nás možnost přesunu až do výše 25 procent, což zjednodušeně znamená, že můžeme čerpat například více peněz na stavbu dálnic než na měkké projekty. Dlouhodobě říkám, že jsou to především členské státy, kdo ví nejlépe, kam investice zacílit, a zdaleka v tom nejsem sám. Předpokládám tak, že i ostatní země využijí flexibility na své priority.
Vedle už zmíněné částky si Česká republika bude moci za výhodných podmínek dalších 15,4 miliardy eur půjčit. V jaké chvíli by k výpůjčce Česká republika přistoupila?
Posoudíme možnost vzít si půjčku dle toho, jak budou nastaveny podmínky pro její čerpání, až budeme znát, za kolik si Komise na trhu půjčí a zda je to pro nás výhodnější než podmínky, za kterých si nyní na trhu půjčujeme my prostřednictvím ministerstva financí. Co je ale důležité říct, je fakt, že tyto dobrovolné půjčky jsou vázané na investice a reformy obsažené v Národním plánu obnovy schváleném Komisí. Nelze je tak využít libovolně na to, co by si členský stát představoval.
V rámci budoucího rozpočtu dostane Česko 27 miliard eur, z fondu bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy. Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů. Byl jste pro, nebo proti seškrtání?
Je pravda, že celkový objem grantů z nového plánu obnovy se během těžkých jednání snížil z původně nevhodných 500 miliard eur na 390 miliard eur, což byl požadavek šetřivých zemí. Ale vzhledem k tomu, že na náš návrh byl upraven alokační klíč u částky na obnovu, tak i po tomto snížení celkového objemu grantů Česká republika není „tratná“ a dostává z celého plánu obnovy víc, než původně měla dostat.
O kolik víc?
Podle návrhu Evropské komise měla Česká republika dostat granty z plánu obnovy ve výši zhruba 8,6 miliardy eur. I přes snížení celkového objemu dotací z 500 miliard eur na 390 miliard eur Česko dostane 8,7 miliardy eur, tedy přibližně o 100 milionů eur víc než dle návrhu Evropské komise.
Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur. Na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Pro laika: Jaký je rozdíl mezi grantem a půjčkou?
Hlavní a zásadní rozdíl spočívá v tom, že granty budou splácet všechny země EU z evropského rozpočtu, zatímco půjčky pak ta země, která si ji vzala.
Půjčky by se měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů. Jak vysoký tento poplatek bude a dotkne se běžných občanů?
Poplatek z nerecyklovaných plastů se uvažuje ve výši 0,8 eura za kilogram nerecyklovaných plastů. Občanů se přímo nedotkne, protože s největší pravděpodobností půjde o odvod na centrální úrovni. Nepřímo bude ze strany státu samozřejmě větší tlak na třídění odpadů, což je vlastně i cílem tohoto odvodu. My ale musíme bojovat za lepší životní prostředí, je to důležité a je to potřeba řešit.
Uvažuje se o zavedení dalších nových poplatků. Jaké by to měly být?
Hovoří se například také o uhlíkovém odvodu ze zboží, které přichází ze států s nižšími ekologickými standardy, a o digitální dani. Tyto by však měly být podrobněji rozpracovávány až po roce 2023.
Summit, který začal v pátek a skončil včera ráno, se časově téměř vyrovnal dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku. Jaká část jednání byla nejnáročnější?
Ano, my jsme byli dvacet minut od překonání rekordu. Všichni tam najednou začali vtipkovat, ať Conte (předseda italské vlády) ještě vymyslí nějaký problém. V tu chvíli už ale byli všichni šťastní, že pojedou domů. A co bylo nejnáročnější? Samozřejmě poslední noc, kdy jsem pro nás vybojoval mimo jiné těch 25 procent. Psal jsem si s Macronem (francouzským prezidentem), seděl s německou kancléřkou Merkelovou.
Nastal okamžik, kdy to vypadalo, že summit nedopadne?
To bylo v sobotu, kdy to vypadalo, že se vůbec neshodneme na tom celém balíku peněz. Byl to souboj šetřivých proti Jihu.
Jaký byl nejvyhrocenější okamžik summitu – francouzský prezident Emmanuel Macron prý bouchal do stolu, německá kancléřka Angela Merkelová dokonce rozčileně opustila jednání. Co přesně se dělo?
Když jednáte čtyři dny a čtyři noci, bez napětí to asi nejde. Každý tvrdě hájí svoje zájmy, když jde peníze. A kancléřce Merkelové i prezidentovi Macronovi velmi záleželo na dosažení dohody. Hodně do toho oba investovali.
Summit trval čtyři noci a pět dní. S vicepremiérem Karlem Havlíčkem se teď v nadsázce předháníte, kdo jak málo či víc spí. Kolik jste toho tedy během summitu naspal?
Každý den tak tři čtyři hodiny a poslední noc jsme jeli úplně beze spánku. Co mě ale deptalo daleko víc než málo spánku, je to, že jsem stále něco jedl z toho stresu. Pil jsem i alkohol. Za ty čtyři dny jsem přibral asi tři kila. A pak mě také frustrovalo, že jsem se každý den sbalil, že pojedu domů, a večer si to zase vybalil.
Asi nikdo, kdo jel do Bruselu, netušil, že se jednání tak protáhne. Jak jezdíte na takové summity vybaven?
Tentokrát jsme tak trochu čekali, že by to mohlo být delší, i když, že skončíme v úterý, jsme si úplně nemysleli. V pondělí jsem z kufru vyndal poslední čistou košili, takže mi to vyšlo úplně přesně.
V současné době se v Česku diskutuje o účasti v krajských a senátních volbách, které nás čekají na podzim. Ten, kdo bude v karanténě, nebude moci volit. Nebudete – v případě zhoršení situace – prosazovat odklad voleb?
Počkejme si, jaká bude opravdu situace. Věřím, že volby dokážeme v plánovaném termínu zvládnout.
Do jaké míry by se mohlo uplatnit korespondenční hlasování?
Možná by to řešilo situaci. Určitě tuto možnost prozkoumáme, ale obávám se, že na to není čas.
Fakta: Miliardová obnova EU
|
