INFOGRAFIKA:
PRŮZKUM MARSU
Pracovníci řídícího střediska Evropské kosmické agentury (ESA) v německém Darmstadtu dvě hodiny napjatě očekávali, jestli se manévr podařil.
"Kdybychom zmeškali správný okamžik, plavidlo by shořelo v atmosféře nebo by planetu minulo. Měli jsme jediný pokus," řekl manažer projektu Rudolf Schmidt.
Mars Express modul lehce "odstrčil" a uvedl ho do rotačního pohybu. Další obtížnou operací bude přistání, plánované na 25. prosince. Zatímco modul bude klesat, motory mateřské sondy se zažehnou a navedou ji na oběžnou dráhu Marsu.
Z výšky 400 kilometrů budou výkonné radary pátrat po vodě a ledu pod povrchem Marsu. Mechanická ruka britského modulu bude sbírat vzorky hornin. "Nehledáme zelené mužíčky, hledáme stopy života," řekl David Southwood z ESA.
Pětašedesátikilový Beagle, pojmenovaný po lodi přírodovědce Charlese Darwina, bude pracovat jeden marťanský rok, tedy 687 pozemských dní.
Evropa investovala do projektu Mars Explorer 345 millionů dolarů. Sondu vynesla 2. června raketa Sojuz z kosmodromu Bajkonur. Cestou překonala silné sluneční erupce, které dočasně vyřadily z provozu elektrickou síť včetně počítačů.
Vědci se domnívají, že voda mohla na Marsu před miliardami let vytvořit vhodné podmínky pro vznik života. Předchozí lety nedaly jednoznačnou odpověď. Dvě třetiny z dosavadních čtyřiatřiceti misí k Marsu skončily nezdarem, píše AP.
Letošního rekordního přiblížení Marsu využily k cestě také americké družice Mars Exploration Rover se sondami Spirit a Opportunity. Japonci pokus vzdali poté, co se jim nepodařilo navázat kontakt s neovladatelnou sondou Nozomi.
