„Cílem je mít dohromady 600 osob do konce příštího roku,“ uvedl Leggeri. Tito lidé ovšem nebudou samotnou nově vznikající společnou unijní pohraniční stráží, ale budou zaměstnanci agentury, která bude například provádět hodnocení slabin v ochraně vnější unijní hranice jednotlivými členskými zeměmi, koordinovat společnou práci pohraničníků a poskytovat jim případně potřebnou techniku a pomáhat členským zemím s organizací návratů těch migrantů, kteří v EU nemají právo na azyl.
Uprchlická krizeFRONTEX: Na další vlnu migrace není Evropa připravená PROGNÓZA: Z Afriky přijde 300 tisíc uprchlíků BĚLEHRAD: V Srbsku se zase hromadí uprchlíci PŘEHLEDNĚ: Kdo a jak vydělává na plavbě z Libye AMNESTY: Nevracejte migranty do Turecka IDOMENI: Tábor zbouraly buldozery |
Podle schválených pravidel budou společné týmy rychlé reakce tvořit pohraničníci a další odborníci, jež poskytnou členské země do společné „zásobárny“ pro případ potřeby.
Podle webu Euractiv by agentura měla mít časem k dispozici na 1 500 mužů a žen sloužících u pobřežní stráže, kteří by mohli být vysláni na pomoc státu, který by byl v krizi. Měli by být schopni přijet kamkoliv v unii pomáhat s ochranou hranice do pěti pracovních dní, prakticky tedy do týdne. EU tak chce pomoct pobřežním státům jako je Itálie nebo Řecko, které trpí migrační krizí nejvíce.
„Není to jen zvýšení počtů, ale také kvalitativní posun. Vyžaduje to společné standardy a požadavky pokud jde například o výcvik a schopnosti,“ poznamenal Leggeri. Bude tak podle něj potřeba jasně definovat, co přesně budou muset umět a znát ti, kdo se budou do práce Evropské pobřežní a pohraniční stráže zapojovat.
Podle Leggeriho bude významnou součástí práce nové agentury hodnocení slabin v ochraně hranic, první dobrovolná pilotní hodnocení by měla začít vznikat ve spolupráci s členskými státy už tento podzim.
Nový „superFrontex“, jak se nové agentuře někdy přezdívá, má v Evropském parlamentu kvůli svým rozšířeným pravomocím ohledně navracení migrantů a rozšíření operačního prostoru i své odpůrce.
„Je to ohromný krok špatným směrem. Tohle je nejhorší aspekt evropské spolupráce: na našich společných hranicích tak zamezíme v cestě uprchlíkům, selžeme v poskytnutí přístřeší a projevech solidarity s těmi, kteří utíkají z válečného konfliktu. Takovou Evropu nechceme,“ uvedla švédská europoslankyně Malin Björková.
Šéf Frontexu při projevu však připomněl, že pokud se některá členská země nebude chtít doporučeními budoucí unijní agentury řídit a bude odmítat spolupracovat, budou moci nakonec ostatní členské země EU rozhodnout o dočasné obnově hraničních kontrol s tímto státem.
Plán na vznik nové Evropské pobřežní a pohraniční stráže předložila Evropská komise už loni v prosinci. V zásadě s ním vyslovily souhlas členské země EU i Evropský parlament, závěrečné potvrzení a tedy platnost příslušných pravidel předpokládá Leggeri v září či říjnu.
EU si představuje, že by nová agentura začala existovat do konce roku. Základem pro ni bude právě Frontex, jehož pravomoci se výrazně rozšíří. Frontex sídlící ve Varšavě v současnosti zaměstnává asi 350 lidí.
