Otázkami ESDP se v Konventu zabývaly dvě pracovní skupiny. VII. pracovní skupina pro vnější vztahy se zabývala spíše obecnější politickou rovinou a institucionálním změnám v oblasti druhého pilíře EU.
Agendu VIII. pracovní skupiny pro obranu vyplňovala jednání o budoucnosti bezpečnostně-politické dimenze evropské integrace.
Jednání byla velmi komplikovaná především z důvodu faktické neexistence jednotného stanoviska zúčastněných zemí v otázkách obrany. Největší neshody během jednání VIII. pracovní skupiny pak tradičně panovaly v otázce posilování integračních elementů v oblasti obrany.
Výsledek jednání pracovní skupiny tedy nepřináší konsensuální stanoviska ve všech oblastech. Skupina se však shodla na rozšíření aktivit Petersberských úkolů do oblastí prevence konfliktů, společných odzbrojovacích akcí, vojenské pomoci a poradenství, humanitární a evakuační mise, post-konfliktní stabilizace a podpory orgánů státní správy ve třetích zemích prováděné na jejich žádost v rámci boje s terorismem.
Rozšířené pole působnosti a možnosti použití civilních i vojenských prostředků pro operace EU tak reflektuje trend již naznačený trend integrace v tomto sektoru.
V článku I-40 části I, hlavy V, kapitoly II návrhu ústavy EU vypracovaném Konventem se mluví o "Zvláštních opatřeních pro ustanovení společné bezpečnostní a obranné politiky."
V následujících odstavcích je znovu potvrzena skutečnost, že ESDP je integrální součástí CFSP, vychází ze zásad Charty OSN a musí respektovat závazky kolektivní obrany jednotlivých členských států realizované v NATO a s nimiž musí být ESDP plně kompatibilní.
Konvent navrhuje vytvoření Evropské agentury pro vyzbrojování, výzkum a vojenské kapacity (European Armaments, Research and Military Capabilities Agency), přičemž náplň její činnosti v základních rysech odpovídá návrhům z britsko-francouzského summitu v Le Touquet a také dubnového "minisummitu" čtyř z Bruselu.
Mezi hlavní body činnosti agentury bude podle ústavního návrhu patřit posilování technologického vývoje a průmyslu v sektoru obrany, definování evropské zbrojní politiky, koordinace společné zkumné činnosti, definování a harmonizace operačních potřeb a opatření k jejich plnění, zvyšování a rozvoj vojenských kapacit, apod. Agentura by měla plnit své úkoly ve spojení s Komisí EU.
Návrh ústavy obsahuje závazek členských států postupně zdokonalovat své vojenské schopnosti. ESDP má být vykonávána za použití sil poskytnutých státy a je možné využívat také mnohonárodních sborů pro potřeby ESDP.
Dále návrh zachovává v oblasti ESDP konsensuální rozhodování, jednomyslné hlasování, v Radě EU a možnost zesílené spolupráce vidí jako závazek kolektivní obrany v souladu s článkem 51 charty OSN do doby, než Evropská rada jednomyslně rozhodne o společné evropské obraně.
Evropský parlament má být o hlavních aspektech ESDP pravidelně konzultován a informován o jejím vývoji. Kladen byl také důraz na slučitelnost ESDP se závazky států v NATO s tím, že se nijak nedotýká jejich práv a povinností. Otázkou zůstává, jak bude konkrétně vyřešen vztah mezi NATO, která se mění z původní vojenské aliance spíše na organizaci typu kolektivní bezpečnosti a EU v době, kdy se EU stane také organizací kolektivní bezpečnosti.
Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
