Nejrozhodnější jsou Britové, což po zprávách o množství mrtvých Angličanů v troskách World Trade Centre nepřekvapuje. Čtyři pětiny z nich jsou pro akci po boku USA. Překvapivé je, že stejně rozhodní jsou i Francouzi, kteří mají v Evropě pověst věčných kritiků Ameriky - téměř tři čtvrtiny soudí, že jejich země by se měla zapojit do vojenské akce USA proti terorizmu.
Nejméně bojovní jsou po dvou světových válkách Němci - jen 53 procent z nich si myslí, že by se měl bundeswehr angažovat někde v horách Afghánistánu. To i Španělé nebo často vysmívaní Italové jsou podle průzkumu, který 14. a 15. září provedly Taylor Nelson Sofres a Gallupův ústav, bojovnější.
Evropané však nechtějí násilí za každou cenu: pokud budou v některé zemi zjištěni pachatelé atentátů, mají USA podle nich nejdříve usilovat o vydání teroristů k soudu - až poté by měly sáhnout k vojenskému zásahu. A všichni téměř jako jeden muž požadují, aby se jakákoli akce omezila jen na vojenské objekty.
Nepřekvapí, že Američané mají odlišný názor: nechtějí sice střílet hlava nehlava (jasná většina je jen pro údery na vojenské cíle), ale většinou podporují myšlenku, že po zjištění základen teroristů se proti nim mají rovnou použít zbraně. Co překvapí, je zjištění, že stejný postup podporují i tři čtvrtiny dotázaných v Izraeli, který byl také začleněn do zjišťování nálad.
V Izraeli je také největší počet těch, kdo si myslí, že takový úder by se neměl omezit jen na vojenské cíle, ale že by měl postihnout i civilní cíle - palestinská intifáda vede zjevně k pochybnostem, zda je nějaké rozlišování mezi nimi vůbec možné.
Evropa je rozdělena jen v názoru na důsledky atentátů v USA: zatímco Francie a Německo sdílejí optimistický názor Američanů, že to nebude mít trvalé hospodářské důsledky, většina Britů, Španělů, a zejména Italů má pocit, že hospodářská krize přijde nyní co nevidět.
