Muž zdvihá kříž na náměstí Svatého Petra v Římě

Muž zdvihá kříž na náměstí Svatého Petra v Římě | foto: AP

Evropa ztrácí nervy s multi-kulti, řeší krizi identity

  • 1864
Vtipy, v nichž jsou Francouzi žabožrouti, Britové suchaři, Češi pivaři a Italové pánbíčkáři, už jaksi vyčpěly. Hlavně díky mohutným přistěhovaleckým vlnám už taková zjednodušení neplatí ani se zavřenýma očima. Některé země nyní na vládní úrovni zahajují něco, s čím se dříve rozhodně nepočítalo. Hledají způsob, jak definovat národní identitu.

Původně převládala v evropských zemích, kam mířili přistěhovalci zejména z Asie a Afriky, idea multikulturalismu. Podle ní nově přicházející přinášejí svoji vlastní kulturu, která bude respektována a obohatí tu stávající. Stále více se však nyní zdá, že se něco nepovedlo. Místo aby kultury do sebe vrůstaly, stávají se z nich jakési "paralelní světy".

Postoj evropských vlád, hlavně těch západních, kde má imigrace dlouholetou tradici, se v poslední době mění - od imigrantů se nyní více než dříve očekává, že se budou chtít integrovat a přejmou základní hodnoty té které země. 

Dosud nejkontroverznějším příkladem se stalo nedávné referendum ve Švýcarsku, v němž občané schválili zákaz stavby minaretů v zemi. Kritici tohoto rozhodnutí mimo jiné poukazují na to, že o výstavbě věží křesťanských kostelů, které jsou ikonou Švýcarska stejně jako hodinky či banky, se nediskutuje.

Muslimové ve švýcarském Lausanne protestují proti zákazu minaretů v zemi

Muslimové ve švýcarském Lausanne protestují proti zákazu minaretů v zemi

Že by šlo o začátek nové "křížové" výpravy, tentokrát k sobě domů? Tak jednoduché to není. Křesťanské náboženství se jako argument vládních činitelů neobjevuje, křesťanská tradice Evropy však ano. I tenhle nejasný termín podle mnoha názorů přispívá ke zmatku.

"Přidejme kříž na italskou vlajku!"

Nemalé pobouření mezi křesťany vyvolal verdikt Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že z italských školních tříd mají zmizet kříže, neboť to porušuje práva rodičů na vzdělávání dětí v souladu s principy svobody vyznání. I sekulární italský stát je proti - výrok soudu kritizoval premiér Berlusconi, s rozhodnutím nesouhlasí podle průzkumů přes osmdesát procent Italů.

Jako na oplátku pak náměstek italského ministra pro infrastrukturu a dopravu Roberto Castelli odstartoval kampaň za to, aby byl na italskou vlajku přidán kříž. "Devět evropských zemí už na své vlajce kříž má," řekl na podporu svého návrhu.

Itálie je přitom příkladem, že se problém "definice národní identity" netýká jen přistěhovalců z jiných kontinentů. Těžké nepokoje a posléze přijatá tvrdá legislativa, kterou Evropská unie označila za diskriminační, vyvolala přistěhovalecká vlna z Rumunska.

O svoji identitu se podle mnoha ohlasů v médiích i na internetu silně bojí například i Irsko, které se v poměru k počtu obyvatel muselo vyrovnávat s největším přívalem pracovníků z nových členských zemí východní Evropy.

Zásah italské policie proti imigrantům z Rumunska

Zásah italské policie proti imigrantům z Rumunska

Ve Francii vláda přímo odstartovala celonárodní debatu o národní identitě. Starostové pořádají debaty s občany a ptají se jich, co pokládají za základní francouzské hodnoty. V pozadí debat je samozřejmě hlavní problém - vliv muslimské menšiny na život ve Francii. V úterý se na toto téma vyjádřil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, když v článku pro list Le Monde napsal: "Islám by měl ve Francii najít cestu, která není v konfliktu se sociálními a občanskými právy v zemi."

Muslimům, kterých ve Francii žije zhruba pět milionů a tvoří osm procent obyvatelstva, vzkázal, že musejí respektovat laický charakter státu a jeho křesťanské kořeny. Už dříve se Sarkozy vyjádřil například proti nošení muslimského závoje burka, jejíž zákaz na veřejnosti nyní zvažuje parlamentní komise. "Francie je země, kde pro burky není místo," řekl tehdy.

Podle řady ohlasů v médiích se debata v médiích vymkla kontrole a stala se prostředkem, jak nahlas vyjadřovat xenofobní postoje. Vláda se však brání především argumentem, že nebýt její iniciativy, na tabuizaci tématu by získávala nacionalistická Národní fronta.

Rostoucí propasti mezi komunitami 

Otázky vlastní identity vážně řeší i Německo, kde je téma "němectví" od dob, kdy se Hitlerův režim rozhodl vyhladit Židy, velmi citlivé téma. Podle návrhu ministryně pro integraci Marie Böhmerové by přistěhovalci, kteří přijíždějí do země s úmyslem zde zůstat, měli podepisovat takzvaný "integrační dohodu".

V dohodě mají být jasně stanoveny základní hodnoty německého občanství, jako jsou například svoboda projevu či rovnoprávnost žen. "Každý, kdo tu chce žít, by měl říci 'ano' způsobu života v naší zemi," řekla ministryně.

Žena v burce (ilustrační foto)

Žena v burce (ilustrační foto)

Británie už rovněž zavedla testy pro získání občanství. Imigranti musejí povinně navštěvovat hodiny angličtiny a občanské nauky, které jim mají pomoci v integraci do společnosti. "Britové chtějí mít jistotu, že přistěhovalci přijmou jak práva, tak i závazky, které vyplývají z rozhodnutí žít zde," řekl na toto téma britský premiér Gordon Brown.

Že by i Británie, která má pověst nejvíce multikulturní země v Evropě, ztrácela nervy? Po teroristických útocích v londýnské hromadné dopravě v roce 2005 nepochybně není divu. Potíže s naplňováním idey multikulturnosti však mají Britové na očích denně.

V roce 2001 Gavin Hevitt, šéf evropského zpravodajství britské BBC, zpravodajsky pokrýval rasové nepokoje ve městě Oldhamu. Tehdy zde ještě byly čtvrti pestrou směsicí národností. Po pěti letech se tam zajel podívat znovu.

"Šokovalo mě, jak se jednotlivé komunity ve městě uzavřely do sebe. Ve čtvrti, kde se odehrály nepokoje, najednou nebylo ani jedno dítě muslimského vyznání. Ředitel místní školy mi řekl, že s některými matkami dětí nemá možnost hovořit, protože neopouštějí dům. Děti svou komunitu prakticky vůbec neopouštějí," popsal nyní.

Měli by se přistěhovalci v Evropě zcela přizpůsobit a vzdát se i těch zvyklostí, které neporušují zákon?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 30. prosince 2009. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 14986
NE
NE 2616

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video