Provincie obývaná většinou albánského obyvatelstva se chce proti vůli Bělehradu osamostatnit a podle některých náznaků by deklaraci nezávislosti mohla schválit už tuto neděli. Už dnes se má sejít kosovský parlament, aby urychleně odhlasoval zákony, které vyhlášení nezávislosti umožní.
Evropská unie už počítá s tím, že v noci z pátku na sobotu začne v Kosovu rozmisťovat policejní jednotky a administrativní pracovníky unijní mise EULEX.
Přípravy vyhlášení nezávislosti v Kosovu poprvé přiznalo i Srbsko. Premiér Vojislav Koštunica v televizním vystoupení ale zároveň řekl, že uznání "tohoto loutkového státu" by bylo největším ponížením Srbska v jeho dějinách.
Kvůli zprávám o možném vyhlášení nezávislosti mimořádně zasedala Rada bezpečnosti OSN. O mimořádnou schůzku požádalo Srbsko prostřednictvím svého velvyslance Pavla Jevremoviče v úterý.
Balkánský stát chtěl, aby rada posoudila "mimořádně vážnou situaci v provincii Kosovo..., kde jsme svědky posledních příprav na jednostranné vyhlášení samostatnosti". Tento krok je podle Srbů porušením rezoluce RB OSN z roku 1999, která Kosovo umístila pod správu OSN a jednotek NATO, a zároveň narušením územní celistvosti Srbska.
Jednání Rady bezpečnosti nic nepřineslo
Na schůzce, která se uskutečnila pozdě večer, hovořili pouze zástupci 15 členů rady a šéf srbské diplomacie Vuk Jeremič. Zástupci kosovské vlády se jednání nezúčastnili, protože o pozvání neprojevili zájem.
Šéf srbské diplomacie Vuk Jeremič na zasedání prohlásil, že Srbsko použije všechny své ekonomické, politické i diplomatické prostředky, aby nezávislosti Kosova zabránilo, ale k žádnému násilí se neuchýlí. Mimořádné zasedání rady za zavřenými dveřmi Jeremič varoval, že umožnění nezávislosti Kosovu bude mít katastrofální důsledky, kdy "desítky nespokojených teritorií na celém světě budou tohoto příkladu následovat".
Jednání podle očekávání žádný průlom nepřineslo, protože například Spojené státy, stálý člen rady s právem veta, daly opakovaně najevo, že nezávislé Kosovo uznají.
Češi hlídkují u administrativní hranice
Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Formálně je však stále součástí Srbska. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO. Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska.
V oblasti působí také 500 českých vojáků. Velitel střední části Kosova nedávno povolal do země i české posily právě kvůli případnému jednostrannému vyhlášení nezávislosti a možným násilnostem. Záložní jednotka je už na místě.
Podle velitele českého kontingentu panuje v Kosovu zatím klid. "V našem prostoru odpovědnosti nebyli zaznamenány žádné aktivity radikálních separatistů," uvedl Jiří David. Vojáci jsou však připraveni okamžitě zasáhnout v případě jakéhokoliv ohrožení klidného a bezpečného prostředí či svobody pohybu všech obyvatel.
"Prostor odpovědnosti českého kontingentu je z etnického hlediska poměrně klidný. Žije v něm pouze osm Srbů staršího věku poblíž administrativní hranice se Srbskem, kam neustále jezdí naše patroly monitorovat situaci," dodal David.
Rusko ostře protestuje
Proti přípravám na vyhlášení nezávislosti Kosova ostře vystoupili představitelé Ruska. Právě Moskva je přitom hlavním srbským spojencem a odtržení Kosova spolu s Bělehradem odmítá.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Západ, že "ostudně" používá dvojí metr: jednostranně podporuje odtržení Kosova od Srbska, ale odmítá uznat jiná separatistická hnutí ve světě.
"Považujeme podporu pro jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova za nemorální a protiprávní. Územní celistvost států je zakotvena v mezinárodním právu," uvedl Putin. "Nestydíte se, Evropané, za takový dvojí přístup?" vzkázal do Bruselu.
Samostatnost Kosova jsou totiž připraveny uznat Spojené státy i většina zemí Evropské unie. Váhají zatím například Kypr, Rumunsko nebo Slovensko.
