Velkého "usmiřování" se mají 22. února v belgické metropoli zúčastnit také dva čeští vrcholní politici - prezident Václav Klaus a premiér Stanislav Gross.
Ani jeden z nich nechce o příležitost setkání s Bushem přijít. Účast obou českých zástupců však nebude zcela standardním řešením.
Evropané budou nejprve jednat s Bushem na půdě Severoatlantické aliance. Tam přítomnost Klause i Grosse nikoho nepřekvapí. Už na summitech NATO v Praze a Istanbulu Českou republiku zastupovali prezident i premiér.
Ve stejný den se ovšem sejde také Evropská rada (summit Evropské unie), která sdružuje nejvyšší výkonné politiky členských zemí EU - šéfy vlád či prezidenty těch států, které mají prezidentský ústavní systém. I oni budou jednat s Bushem.
Českou delegaci na jednáních Evropské rady dosud vždy vedl premiér. Nyní však má zájem i prezident Klaus.
Už samo jednání Evropské rady s americkým prezidentem je unikátní. "Uskuteční se poprvé," uvádí český velvyslanec při EU Jan Kohout. Je pravděpodobné, že Praha bude hledat způsoby, jak účast prezidenta Klause na tomto setkání umožnit.
Jitření sporných otázek se nečeká
Velvyslanec Kohout nepředpokládá, že by evropsko-americkou shodu na bruselském jednání mohlo ještě něco zhatit. Američané v některých otázkách nadále zastávají jiné stanovisko než EU, obě strany se ale chtějí zaměřit na to, co je spojuje.
"Nikdo se nebude rýpat v problémech," uvádí Kohout. Velvyslanec poukazuje na sblížení názorů Spojených států a evropských států, pokud jde o Irák. Všichni mají zájem na stabilizaci poměrů v této zemi po nedávných volbách.
Právě Irák byl v minulosti hlavním jablkem sváru mezi Washingtonem a některými spojenci. George Bush se ovšem v Bruselu hodlá sejít právě s kritiky. Zvláštní schůzku bude mít s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem.
Mezi výbušná témata v současnosti patří například plán Evropské unie zrušit zbrojní embargo vůči Číně. Kohout však očekává, že se tato záležitost bude řešit na nižších úrovních.
