Prezident Václav Klaus je mezi politiky EU možná největším odpůrcem evropské ústavy. Zdá se, že je s dokumentem dobře obeznámen, a přesto proti němu ostře vystupuje. Nejste tím ani trochu znepokojen?
Prezident Klaus je odpůrcem celé Evropské unie. Nejenže je proti ústavní smlouvě, ale nemá rád ani smlouvy předešlé. Je v zásadě proti evropské integraci, nepřeje si ani společnou měnu. Zastává vlastně staré pojetí spolupráce regionů. Evropská unie ale představuje více. Inovativní na ní je metoda rozhodování většiny, v protikladu k tradici, kde musí být všechno schváleno jednohlasně a návrh může kdokoli vetovat. Myslím, že v rámci politické elity Evropy je Václav Klaus zvláštním jevem. Domnívám se, že jeho postoj proti Evropě není v zájmu vaší země, může vás dostat do izolace.
Ale co když je Václav Klaus jen vrcholkem ledovce a reprezentuje širší názory lidí, kteří mají z ústavy strach?
Vedli jsme debatu o ústavě například i ve Francii a tam se naopak domnívají, že v dokumentu je obsaženo "příliš málo Evropy". Tam se lidé domnívají, že Evropa by měla být sociálněji orientovaná, že potřebujeme i hospodářskou unii, nikoli jen měnovou unii, EU je podle nich příliš bezmocná, žádají silnou obrannou a zahraniční politiku. Takže kritika EU přichází ze dvou stran. Jedni žádají větší míru integrace a argumentují, že EU je příliš slabá, další jako například Václav Klaus a někteří politici z ODS tvrdí, že integrace jde příliš rychle a že bychom měli zmírnit. Ale ti jsou ve výrazné menšině.
Euroskeptici obvykle argumentují, že evropská ústava je prvním krokem k vytvoření "superstátu". Jaká je vaše odpověď na tuto námitku?
Ústavní smlouva nemá se superstátem nic společného. Naopak, ve smlouvě jsou kompetence EU dokonce omezeny. Je tam výslovně řečeno, co je v kompetenci EU a co v kompetenci národních států. "Superstát" je propagandistické heslo odpůrců EU. Na úrovní ministerské rady se musí všichni členové shodnout, neexistuje instituce, která stojí nad vládami členských zemí.
Přesto podle odpůrců ústavy žádné změny nejsou nutné. Jak byste lidem jednoduše vysvětlil, že naopak jsou nutné?
Evropská unie s 27 státy a 500 miliony obyvatel musí být v mezinárodní politice hráčem a nikoli hracím míčem. Evropa musí vystupovat tváří v tvář problémům ve světě jednohlasně, ať už jde o klimatické změny či terorismus, světový obchod či krizi na Blízkém východě. Každá jednotlivá země je příliš malá na to, aby tyto veleproblémy mohla řešit. Evropa není pouze velký vnitřní trh, nýbrž také osudové společenství, které vzniklo kvůli řešení velkých problémů.
Je nějaký rozdíl mezi vystupováním poslanců ze starých a nových členských zemí?
Nevidím žádný velký rozdíl. Všichni řešíme stejné praktické problémy. Například hraniční hodnoty jedovatých látek - ty se v nových a starých členských zemích nebudou lišit. Buďto chcete rakovinotvorné látky vystrnadit, anebo je tam necháte, v tom se lišit nebudeme. Je tady určitě rozdíl v případě otevření pracovního trhu a trhu služeb. V zásadě ale děláme tu samou práci a řešíme ty samé problémy.
Německo se drží současného návrhu ústavy "zuby nehty". Opravdu je pro budoucnost tak nezbytná? Například na emisních limitech se členské země dohodly i bez ústavy.
Závěry o ochraně podnebí jsou pěkné, ale zatím jsou pouze na papíře. A bez nové ústavní smlouvy nemá EU v energetické politice žádné kompetence. Jde tedy jen o výhledové vyhlášky, které se podaří realizovat pouze za předpokladu, že k nim bude vytvořen právní podklad - zákony, které budou členské země zavazovat k jejich plnění.
Pokud snaha Německa o záchranu ústavy selže, budete to považovat za prohru?
Bylo by historickou chybou ústavní smlouvu neschválit a nerealizovat. Bylo by historickou chybou, kdyby to mělo vyvolat stagnaci evropské politiky. Svět nebude čekat na Evropu, svět je plný dynamiky, podívejte se na Čínu a Indii, z nichž vznikají nové supermocnosti. Terorismus na Evropu rovněž čekat nebude, stejně jako přistěhovalci z Asie a Afriky. Evropa nejen že nereaguje dost rychle, ale v mnoha ohledech příliš pomalu a pozdě.
Všech 27 členů včetně České republiky se shoduje na tom, že do roka potřebujeme novou celoevropskou smlouvu. Abychom mohli lépe a transparentněji spolupracovat. A také demokratičtěji - ústavní smlouva nabízí mnohem větší podíl obyvatel na vládnutí. Pokud se nám to nepodaří, zaplatíme podstatně vyšší cenu, než když smlouvu schválíme.
- úterý 20. března 2007
- 52
