„Zahalování tváře je dnes vnímáno jako společenské opatření na ochranu lidí. Přesto jsou nikáby stále považovány za něco antisociálního,“ řekla americkému deníku britská muslimka Asima Majid, která na sociálních sítích provedla krátkou anketu na téma „muslimské šátky a koronavirus“.
Jedna z respondentek jí odpověděla, že zákaz nikábů a burek vždy považovala za „osobní útok“. Když lidé začali během pandemie masově nosit roušky, cítila se prý jako vítězka. „Tak to tady máte – ještě minulý rok jste proti tomu protestovali a teď jste jako já. Celá ta údajná bezpečnostní hrozba najednou zmizela“ uvedla.
Čím dál častěji se proto ozývají argumenty, že zákaz burek a nikábů bude do budoucna neudržitelný. „Byla konfrontována politická konstrukce myšlenky, že zahalování obličeje je něco, co ohrožuje národ, kulturu a společnost,“ říká E. Tendayi Achiumeová, zvláštní zpravodajka OSN pro současné formy rasismu.
Stačí selský rozum
Za komickou označují někteří právníci situaci ve Francii, která zahalování na veřejnosti zakázala jako první v Evropě. Zároveň však nyní zavedla povinnost nosit roušku v hromadné dopravě a na školách. „Výsledkem je hlava XXII. Kdo nenosí roušku, dostane pokutu. Stejně jako ten, kdo poruší zákon o zahalování obličeje,“ píší The New York Times.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že na deset let starém zákonu se nic měnit nebude. Jak tedy rozeznat z hlediska zákona přípustnou koronavirovou masku? Přesná specifikace není k dispozici. „Na to nepotřebujete legislativní definici, stačí selský rozum,“ vysvětluje tiskové oddělení ministerstva vnitra.
Změní pandemie evropské zákazy zahalování obličeje na veřejnosti?
Podobně schizofrenická situace dnes panuje i v dalších evropských zemích, které během poslední dekády zakázaly zahalování obličeje na veřejnosti: Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku či Bulharsku.
Někteří právníci jsou přesvědčeni, že zákaz zahalování je nyní nevymahatelný a pandemie koronaviru jeho odpůrcům dodala velmi pádné argumenty. „Vzhledem k současným okolnostem se tento zákon de facto nedá prosazovat,“ míní prezident rakouské advokátní komory Rupert Wolff.
Podle britského právníka Satvindera Jusse koronavirus odstranil vágní argument francouzského soudu z roku 2014, podle nějž zahalování tváří komplikuje lidské právo na „vivre ensemble“, tedy snadnou socializaci a koexistenci.
Změna atmosféry
Na vratké půdě se podle právníků ocitly i argumenty vlády v Nizozemsku, kde zákaz zahalování tváře ve školách, nemocnicích či prostředcích hromadné dopravy platí od začátku minulého roku.
Vše o koronaviru
|
„Roušky nejsou. Premiér dokonce prohlásil, abychom si je sami vyrobili nebo použili šálu. Takže pokud máte burku nebo závoj, proč byste ho nemohli použít jako ochranu sebe i ostatních proti koronaviru? Uděláte přesně to, co vám řekli,“ směje se profesor práva Tom Zwart z Univerzity v Utrechtu.
Podle Karimy Rahimy z malého hnutí muslimských žen Blijf van mijn Niqaab (Na nikáb mi nesahej) je celá situace velice ironická. „Vláda roky a roky mluvila o mém nikábu a dělala z toho problém. Vymýšlela si argumenty, jak jsem nebezpečná a společensky vyloučená. A teď nosí masky všichni.“
Podle svých slov si na ulici všimla drobné změny v chování většinové společnosti. „Od začátku pandemie mi lidi na ulici nenadávají. Byla jsem zvyklá, že mi nadávali každý den. Dívali se na mě naštvaně, ale teď v jejich očích vidím změnu,“ říká Karima Rahimi.