Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa dotahuje ve vědě

aktualizováno 
-
V průběhu 2. světové války se přesunulo těžiště světové vědy ze starého kontinentu do Spojených států, kam se uchýlilo mnoho evropských vědců. Na první pohled pragmatičtí Američané dokázali však už počátkem století podporovat například rozvoj astronomie - vědy, která na první pohled nepřináší hmatatelný užitek. Díky mecenášům byly v Kalifornii a později též na Havaji vybudovány největší optické dalekohledy světa - o průměru 2,5 metru na Mt. Wilsonu již v roce 1918, pětimetr na Mt. Palomaru roku 1948 a dvojice Keckových desetimetrů v první polovině devadesátých let. Studená válka pak dala prozíravým Američanům za pravdu. O vítězství v ní se zasloužila špičková civilní i vojenská technika, jež čerpala ze základního výzkumu, byť většinou s nemalým zpožděním, které odhaduji v průměru na plných 30 až 50 let. Například principy kvantové mechaniky byly formulovány před rokem 1927, v roce 1948 přišel vynález tranzistoru, a to vše vedlo k masovému nasazení počítačů, ale až v sedmdesátých letech. Zdá se však, že éra převahy Spojených států nemusí být věčná. Mezi lety 1991 a 1998 klesl počet studentů fyziky v USA na polovinu a dosáhl historického minima za poslední čtyři desetiletí. Roku 1993 zamítl americký Kongres dokončení již rozestavěného superurychlovače částic v Texasu, čímž se Spojené státy samy vyřadily ze hry, neboť nyní je už jisté, že roku 2005 bude mít nejvýkonnější urychlovač evropská Laboratoř pro výzkum částic CERN v Ženevě. V červenci letošního roku pak skončí stoletá nadvláda americké optické astronomie, když na Evropské jižní observatoři na Cerro Paranal v Chile bude dokončeno čtvrté osmimetrové zrcadlo, které se třemi předchozími vytvoří obří dalekohled s průměrem 16 metrů. Přístroj je výsledkem soustředěného úsilí západoevropských států, které začaly již v šedesátých letech po vzoru CERN sdružovat síly - a tato dlouhodobá cílevědomá snaha se začíná vyplácet. Dokonce i v krizemi zmítaném Rusku překročily loni, poprvé od rozpadu Sovětského svazu, platy vědců celostátní průměr, a jak píše vědecký časopis Nature - tím se podařilo zastavit odliv nejlepších mozků ze země. Vzorem však mohou být i země Skandinávie, Irsko či Rakousko, kde v posledních letech díky finančním injekcím do vědy roste i publikační aktivita tamějších badatelů. Zvlášť skvělým příkladem je Španělsko, které se ještě na počátku osmdesátých let podílelo na světové vědě stěží jedním procentem a během patnácti let dokázalo tento podíl zvýšit třiapůlkrát, přičemž zvedlo finanční podporu vědy o necelou polovinu. V současné době je podle ukazatelů, které hodnotí dopad vědeckého výzkumu, již na jedenáctém místě na světě. V roce 1997 státy Evropské unie poprvé od skončení 2. světové války předstihly USA ve vědecké publikační činnosti - podílely se na ní 33,5 procenta, zatímco USA byly druhé s 32,6 procenta. I když v technických aplikacích Evropa dosud zaostává, není pochyb o tom, že se podpora vědy Evropské unii dlouhodobě vyplatí. Byť na časové stupnici o něco delší, než je průměrná životnost špičkových politiků.
Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Ne Mugabeho dynastii. Zimbabwané v ulicích slaví svržení diktátora

Tisíce lidí vyšly do ulic zimbabwské metropole Harare oslavit očekávané svržení...

V ulicích zimbabwské metropole Harare od sobotního rána oslavují tisíce lidí. Jsou nadšení z téměř dokonaného svržení...

Zemřel španělský prokurátor, který obvinil katalánské vedení ze vzpoury

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Madridu za jednotu španělské monarchie. (7....

Španělský generální prokurátor José Manuel Maza (66), který obvinil bývalé katalánské vedení ze vzpoury, zemřel náhle v...

Ministerstvo zahraničí USA schválilo prodej raket Patriot polské armádě

Protiraketový systém Patriot

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.