Evropa: BSE se masem nepřenáší

Bifteky zřejmě neuškodí. Podle nových výzkumů evropských odborníků není důvod si myslet, že nemoc šílených krav (BSE) se může přenášet konzumací hovězího nebo skopového masa. Tuto možnost ale v březnu naznačil americký nositel Nobelovy ceny Stanley B. Prusiner.

Podle výzkumů, které 19. března Prusiner zveřejnil, se mohou i v mase hromadit priony, původci nemoci šílených krav. Platí to alespoň u myší a křečků.

Dosud panovalo přesvědčení, že tyto bílkovinné částice se soustřeďují v mozku, míše a jiných "rizikových" částech těl, a že tedy stačí vyjmout tyto orgány, aby bylo maso celkem bezpečné.

Americké výzkumy tak zasadily tvrdou ránu optimismu v boji s nemocí. Prusinerův tým, působící na Kalifornské univerzitě, totiž zjistil, že priony se mohou hromadit i v nožičkách a ve vnitřních orgánech, jako jsou játra.

Výsledek, k němuž dospěl Prusiner, se dosud považoval za vyloučený. Bezpečnostní opatření Evropské unie proti BSE jsou založena právě na víře, že samo maso nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi ani pro dobytek.

Vědecký výbor EU ale po výzkumu evropských odborníků usoudil, že není potřeba rozšiřovat seznam rizikových masných produktů, které mají být staženy z trhu. Své závěry, které potvrzují dřívější zjištění vědců EU, opřel o výzkumy u myší po vzoru Američanů, ale i dalších zvířat, uvedla bez dalšího upřesnění komise.

"Myš nelze srovnávat s krávou. My jsme testovali řadu krav nakažených BSE, ale nic takového (přenos prionů do masa) při nich nebylo zjištěno," uvedla v březnu Beate Gminderová, mluvčí komisaře pro bezpečnost potravin.

"Je možné, že velmi sofistikovanými a mimořádně citlivými metodami lze zjistit bílkoviny-priony, ale i pak je ještě třeba zjistit, zda je s nimi spojena nějaká nakažlivost a zda je to podstatné z hlediska přenosu nemoci," přidal se tehdy opatrně Pierre-Paul Pastoret z veterinární fakulty při univerzitě v Lutychu.

Sama Gminderová k výsledkům profesora Prusinera dodala, že "je to zajímavý výsledek, který ale nemá bezprostřední důsledky", protože mezi křečky a krávami existuje jistá biologická, druhová bariéra.

Prusinerův tým však zatím neexperimentoval s nemocí šílených krav.  Infikoval zvířata nemocí scrappie, která postihuje ovce a která podle dosavadních zjištění není člověku přímo nebezpečná.

To je však jen malá útěcha. Scrappie bývá často označována za nemoc, z níž se BSE vyvinula. Údajně k tomu došlo poté, co se do krmiva pro dobytek začalo přidávat i maso ovcí nakažených touto nemocí.

Kvůli šíleným kravám vypukly již dvě velké paniky - první v roce 1996 vedla k zákazu vývozu britského hovězího, druhá v roce 2000 postihla i kontinent, kde byly zjištěny stovky nakažených kusů. Obavy byly posíleny tvrzením, že BSE vyvolává u lidí Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, což je smrtící onemocnění mozku.

Paniky již přešly, ale kolem BSE panuje stále řada nejistot, zejména v Británii, která byla nemocí postižena nejvíce. Počátkem roku tam vyvolalo velký rozruch tvrzení, že nemoc šílených krav postihuje i ovce. Podezření nakonec nebylo potvrzeno. 

Co je BSE

Co to je BSE?
Pod touto zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.