„Celoplošné vyučování islámu“ podpořil v bavorském deníku Heilbronner Stimme luteránský biskup Heinrich Bedford-Strohm, který předsedá radě celé německé evangelické církve.
Mladí muslimové podle něj musí dostat možnost, aby se kritickým pohledem seznámili s historií a tradicemi své víry. Výuku navíc podporuje i spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière.
„Mohou se o islámu naučit spoustu nového - a to v souladu s Ústavou,“ podotkl Bedford-Strohm. Za výuku by podle něj měly zodpovídat přímo německé islámské spolky. Muslimové by se tak ve vzdělávacím systému dostali na roveň křesťanům a Židům, kteří už v hodinách náboženství na německých školách mají svůj prostor.
Německá ústava o výuce náboženství ve školách
Zdroj: Ústava SRN, článek 7 |
Ačkoli se to z českého pohledu může zdát neobvyklé, náboženská výchova není v německých osnovách nic nového. Současná ústava z roku 1949 jí na státních školách přiznává postavení běžného předmětu.
Silnou a nepřerušenou tradici má zejména v západním Německu, někdejší NDR náboženskou výchovu ze své ústavy vyškrtla a navzdory pozdějšímu sjednocení země zůstala většina tamních škol „bezkonfesních“. Konečné slovo mají vždy rodiče, kteří mohou své potomky z hodin odhlásit.
Judaismus se na německých státních školách - a za státní peníze - vyučuje od roku 2003, kdy tehdejší kancléř Gerhard Schröder přiznal Židům stejná práva, která mají podle německé ústavy katolíci a evangelíci - tedy včetně práva na náboženskou výuku. Islám v zemi takové postavení nemá, některé spolkové země však už jeho věrouku do školních rozvrhů zařadily.
Islám se vyučuje v sedmi ze 16 spolkových zemí
Podle deníku Die Welt se mladí muslimové o své víře učí v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Hesensku, Dolním Sasku, Severním Porýní - Vestfálsku a Porýní - Falci. Nový předmět testují také úřady v Sársku, kde se islám letos začal vyučovat v prvních třídách.
Více než polovina spolkových zemí s islámskými spolky na výuce nespolupracuje, což je podle evangelické církve škoda.
Její myšlenky sdílí i spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière. Výuku islámu by podle něj měl dostat pod kontrolu stát.
Mladí potomci přistěhovalců z Blízkého východu se totiž o svůj původ a kulturní kořeny zajímají bez ohledu na to, zda se islámská věrouka učí ve škole.
Jejich kroky pak často vedou do nejrůznějších mešit, kde poslouchají kázání radikálních imámů. Někteří z kazatelů pak své stoupence postupně směřují k fundamentálnímu wahhábismu. Právě z těchto mešit pak na Blízký východ odcházejí stoupenci teroristických hnutí jako Islámský stát.
Hannoverem navíc nedávno otřásl případ teprve šestnáctileté muslimské dívky, která po několika letech podobných kázání vzala nůž a zaútočila na policistu (o případu jsme psali zde).
Rakouské školky za státní peníze chválily právo šaría
Otázkou ovšem je, zda se radikálové na nové podmínky „neadaptují“ a zda prostřednictvím spolků, které mají podle Heinricha Bedford-Strohma za školní výuku odpovídat, nezačnou jejich myšlenky pronikat i přímo do státem garantovaného vyučování. Podobné zkušenosti nedávno získali Rakušané.
Vídeňská univerzita koncem února vydala podrobnou studii o situaci ve 150 mateřských školkách a dětských skupinách pro muslimy.
Profesor religionistiky Ednan Aslan v ní odhalil, že v některých státem dotovaných institucích dominuje právě výchova k wahhábismu, vyzdvihování práva šaría a mnohoženství. Školku podle něj provozuje třeba i významný představitel Muslimského bratrstva, který veřejně chválí válku v Sýrii a prohlašuje, že chce islamizovat Evropu.
