„S paní Strandovou Lobbenovou jsem v kontaktu. Vím, že vyhrála. Rozhodnutí soudu ve Štrasburku dává naději mnoha norským rodinám, které bojují za své děti. Vnímám to i jako impuls pro nás. Stále věřím, že znovu obejmu své syny,“ sdělila redakci iDNES.cz Eva Michaláková.
Zpráva o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přichází jen tři dny poté, co stejná instituce posunula vývoj v případě Evy Michalákové a jejích synů Denise a Davida. Soud ve Štrasburku vyzval norskou vládu, aby se vyjádřila ke stížnosti, kterou Michaláková podala v polovině roku 2017.
Jako důležitý bod v dalším vývoji případu vidí úterní rozhodnutí soudu v případě Trude Strandové Lobbenové i advokátka Evy Michalákové Dora Boková. Podle ní dal soud jasně najevo, že stojí za biologickými rodinami dětí a že k jejich odebírání by mělo docházet pouze ve výjimečných případech.
„V našem případě čekáme na vyjádření norské vlády. Pokud se k němu následně budeme vyjadřovat, tak určitě použijeme i rozsudek paní Strandové Lobbenové,” potvrdila Boková.
Naději v případu Evy Michalákové vidí i europoslanec Tomáš Zdechovský. „Nedá se nic předvídat, ale kdyby paní Michaláková neměla žádnou šanci, tak už případ u Evropského soudu pro lidská práva dávno není,“ poznamenal Zdechovský. Dodal, že rozhodnutí v kauze Trude Strandové Lobbenové pomůže i dalším rodičům, kteří bojují o své děti.
Soudní rozhodnutí mění názory norské veřejnosti
„U Evropského soudu pro lidská práva je šestnáct kauz, které jsou podobné. Norsko ve všech argumentuje stejně. Má jít o politické rozhodnutí, které Norsko zastává. Tedy že může odebírat děti a dávat je k adopci a že svá rozhodnutí nemusí odůvodňovat,“ konstatoval Zdechovský s tím, že právě úterní rozhodnutí může tento postoj změnit.
Případy odebraných dětí a rozhodnutí soudu ve Štrasburku podle Zdechovského mění obraz Barnevernetu v očích norské veřejnosti. „Je to vidět už v diskuzích pod články v norských médiích. Lidé, kteří dříve říkali, že úřad dělá vše správně, o tom teď mají pochybnosti. A Barnevernet kritizují,“ podotkl Zdechovský.
Kdy se události znovu pohnou vpřed, zatím advokátka Michalákové neví. „Norská vláda dostane lhůtu, do které by se měla vyjádřit. To bude podle mě zhruba do konce roku. Pak uvidíme, jak celý případ bude pokračovat dál,“ uvedla Boková.
Osm let bez dětí
Denis a David Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Jejich rodiče i oni mají české občanství. Úředníci přišli pro chlapce v květnu 2011 kvůli podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Žádné obvinění se nepotvrdilo a policejní vyšetřovatelé dokonce vypovídali ve prospěch Michalákové.
Norsko prohrálo v kauze odebrání dítěte. Štrasburk dal naději Michalákové |
Chlapci přesto zůstali rozděleni ve dvou pěstounských rodinách. Mladšího syna viděla matka naposledy v srpnu 2015, staršího před více než pěti lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí. Eva Michaláková se oběma dětem snaží pravidelně posílat dopisy a dárky, jejich doručení ale komplikuje to, že jsou obě děti v jiných rodinách.
„Rodina, která má v péči mladšího syna, se přestěhovala. Od teď mu tak musím dárky a dopisy posílat prostřednictvím Barnevernu, takže si nejsem jistá, zda mu věcí doručí. V minulosti se už stalo, že úřad dárky, které jsem posílala k Vánocům, synovi nepředal. A pak se to objevilo v dokumentech od Barnevernu – že ode mě synové k Vánocům nic nedostali,“ podotýká Češka, která nyní v Norsku trvale žije.
