Naděje v léčbě rakoviny. Cílem je zabít nádorovou buňku, říká vědkyně

  1:10aktualizováno  1:10
Timoj trojlaločný je nenápadná rostlina, kterou najdete hlavně v moravských lesích. Teď by ji mohli po světě proslavit čeští vědci. Izolovali z ní látku trilobolid, která by mohla pomoci při vývoji léku proti rakovině. „Pokračujeme ve výzkumu a doufáme, že si nás vybere velká farmaceutická firma,“ říká o vývoji nadějného léku šéfka Ústavu farmakologie a toxikologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Eva Kmoníčková.

Eva Kmoníčková, přednostka Ústavu farmakologie a toxikologie v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Právě na molekulu trilobolidu se soustředí práce týmu kolem Kmoníčkové. „Výzkum je nadějný,“ říká. Důkazem je patent platící zatím jen pro Česko.

Eva Kmoníčková

Je jí 55 let. Mezi roky 1996 a 2003 působila jako odborný asistent ve Farmakologickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 2004 se stala vědeckou pracovnicí Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Od roku 2015 je vedoucí Ústavu farmakologie a toxikologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

Vědci přišli na to, že trilobolid zabíjí nádorové buňky jiným mechanismem účinku než stávající léčiva, a navíc může měnit imunitu tak, že je to pro nádorovou buňku nevýhodné. Původní molekulu proto různě chemicky mění a zkoušejí, co to s nádorovou buňkou udělá.

A tiše doufají, že si jich všimne bohatá farmaceutická firma a získají potřebné finanční prostředky, které v Česku na farmakologické projekty chybějí.

Jste velkou propagátorkou využití rostlin ve farmakologii. Proč?
Nejde o propagaci, jde o fakt, přírodní látky jsou základem 75 procent léčiv, které jsou na trhu k dispozici. A to, že už se přírodní látka vyrábí synteticky nebo je částečně syntetická, je podružné. Třeba lék obsahující digoxin ke zlepšení funkce srdce je z náprstníku vlnatého. Ne všechny látky z rostlin se však dají i přes pokročilé chemické metody izolovat.

I váš trilobolid je přírodní látka.
Chemicky je to seskviterpenový lakton. Podobné látky se nacházejí například v hlávkovém salátu, dodávají mu charakteristickou hořkou chuť. Laktonů jsou desítky a my máme jeden, který má jiné biologické vlastnosti, jež ho předurčují k léčbě rakovinných nádorů a ovlivnění imunitního systému. Imunitní systém souvisí s mnoha chorobami, i nenádorovými.

Jak jste na molekulu trilobolidu přišli?
Z timoje trojlaločného byla izolována v roce 1986 v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Kolegové se už tehdy zabývali medicínským využitím léčiv přírodního původu. Proto izolovali spoustu jiných laktonů, mezi které trilobolid patří. A pak se dlouho nic nedělo. Následovala náhoda, taková pracovně nepracovní, schůzka s kolegou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jurajem Harmathou. My měli jednu experimentálně používanou látku, on měl jinou velmi chemicky příbuznou. Řekli jsme si se Zdeňkem Zídkem z Ústavu experimentální medicíny, že ji prostudujeme, a zjistili jsme, že má jednu velmi zajímavou vlastnost. Zvyšuje totiž hladinu vápníku v buňce. Když je hladina příliš velká, tak buňka umírá.

Takže jste uvažovali o tom, že byste s pomocí této molekuly mohli zneškodňovat rakovinné buňky?
O tom uvažujeme stále, i proto opakovaně žádáme o granty. Teď nám jeden končí a podáváme žádost o další. Během bádání, které začalo přibližně v roce 2006, jsme totiž přišli na to, že trilobolid má další vlastnost, jejíž objev jsme si nechali patentovat. Zjistili jsme, že má vedle schopnosti zvyšovat vápník v buňce i takzvané imunomodulační účinky. Dokáže měnit imunitu.

Fotogalerie

Když trilobolidem působíte na imunitní buňku makrofág, ta syntetizuje určitý typ látek - peptidů, které mohou organismu velmi prospívat. Více nám řekne další výzkum, kdy kolegové chemici budou trilobolid dále modifikovat například tím, že na něj budou navazovat další látky a my farmakologové budeme vzniklé látky zkoušet. A to s jediným cílem - zabít buňku rakovinného nádoru. Ovlivňování imunitního systému je dnes jednou z protinádorových strategií.

Co můžete objevit?
Může to být nové léčivo s novým mechanismem účinku. Na léčbu rakoviny už máme několik typů látek, které mají různé mechanismy účinku, ale tento dvojitý mechanismus je nový. Látku podobnou našemu trilobolidu s názvem thapsigargin, zkoumají od 80. let minulého století kolegové, nebo je možné říci konkurenti, z Dánska. Thapsigargin už je ve druhé fázi klinického zkoumání.

Kam tedy míří vaše bádání?
Jeden grant jsme dostali na zkoumání chemických modifikací molekuly trilobolidu. Zjišťovali jsme, jaký je vztah mezi její strukturou a jejím účinkem. Zkrátka když ji malinko pozměníme, co se s nádorovými a imunitními buňkami stane. Na trilobolid se cíleně snažíme navázat jiné struktury tak, aby vzniklé semisyntetické deriváty rozpoznaly nádorové buňky. To je takzvaná cílená farmakoterapie.

Než vědci objeví nový lék, musí do koše hodit tisíce látek, které léta zkoumají. Není to pro vás demotivující?
Někdy vyjde jedna molekula a zkoumá se jich sto tisíc i víc. A není to demotivující, protože se snažíme stále přicházet na něco nového. I negativní výsledek je posun vpřed. Pak tedy molekulu zmodifikujeme jinak, navážeme na ni něco jiného a čekáme na výsledek. Je to velmi vzrušující. Člověk v sobě musí mít ambice a chtít posunout výzkum dál, jinak by se do vědy pustit nemohl. Musí být zvídavý, peníze nejsou hlavní motiv.

My jsme zkrátka oblast akademického výzkumu, kdy můžeme svou znalostí biologických, fyzikálních a chemických vlastností konkrétní látky přispět do mozaiky informací. Potom nastoupí farmaceutická firma, která využije stávajících poznatků a látku zkoumá v klinických studiích. Když jde vše velmi dobře, trvá to sedm let, dalších sedm let je látka v klinickém zkoušení. Patnáct let se udává jako standardní délka, než vstoupí lék na trh. Ale jsou léčiva, jejichž vývoj trvá třicet let.

Jsou ale i léky, které se vyvíjejí kratší dobu.
Vývoj léčiva není v dnešní době kratší, pouze se o několik měsíců může zkrátit registrace. Musí to být ale řádně zdůvodněno. To se provádí na úrovni lékových agentur.

A váš tým je v jaké fázi bádání? Na začátku, nebo uprostřed?
Ve fázi preklinického výzkumu. Musíme pokračovat a doufat, že si výsledků všimne řekněme nějaká transferová instituce v oblasti farmaceutického průmyslu. Výzkum a vývoj jednoho léčiva je velmi nákladná záležitost pohybující se ve stovkách milionů dolarů. To už je mimo možnosti akademického výzkumu. Říkáme si, že to může být klidně naše molekula, která se prosadí v konkurenci dalších sta tisíc. Měli jsme totiž svým způsobem štěstí, že má trilobolid specifické účinky a může být využit v imunoterapii nebo v protinádorové terapii.

Co vás tedy v práci nejvíc demotivuje?
Neskutečně narůstající byrokracie. A to v době, kdy by se díky elektronizaci, IT technologiím měly věci spíše zjednodušovat. Není čas a klid na práci. Vždy se ptám sama sebe, jak právě došlé další opatření přispěje ke zvýšení kvality vědy a výuky. A jednoznačně si na tu otázku odpovím. V této souvislosti doporučuji k přečtení knihu Paula Liessmanna Hodina duchů. Nebojte se, je psána s vtipem.

Máte nějaký vzor?
Mnoho kolegů je mi vzorem a vzájemně se psychicky podporujeme. Ale z nedávné doby mě napadá zajímavý příběh o jedné látce rostlinného původu. V roce 2015 získala Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu čínská profesorka TchuJou-jou, které je 86 let. Při studiu starých čínských textů v 50. letech narazila na informaci, že květina Artemisiaannua, česky pelyněk roční, léčí malárii.

Zaujalo to americkou farmaceutickou firmu, která látku dopracovala do antimalarického léčiva s účinnou látkou zvanou artemisinin. Zajímavé na ní je i to, že je chemicky příbuzná našemu trilobolidu, a některé další deriváty jsou ve stadiu klinického zkoušení jako látky protinádorové, antiparazitární a imunomodulační.

Kolik byste potřebovala peněz, abyste si splnila všechny své badatelské sny?
Bojujeme o peníze na výzkum, ale stále více si říkám, že klid na práci a peníze jsou spojené nádoby. Pokud nemáte jistotu, že alespoň základně a kontinuálně zabezpečíte práci svému týmu, nemůžete přemýšlet dost dopředu. Může se stát, že se ztratí kontinuita výzkumu, a to je zhoubné a pro společnost neefektivní.

Myslím, že to platí i mimo oblast vědy. Představte si, že by vrcholový sportovec rok netrénoval a nevěděl, jestli ještě bude mít šanci trénovat. Ano, mám jeden sen, aby politici pochopili, že výsledky vědy se nedají změřit a zvážit tak, jak jsme zvyklí z obchodů, a pokrok uvidíme v delším časovém horizontu.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Každý pátý Čech je vyhořelý, nejčastěji manažeři. Odolní jsou faráři

Ilustrační snímek

Únava, cynismus a ztráta smyslu. Intenzivní znaky syndromu vyhoření vykazuje přibližně pětina Čechů. Míra ohrožení...

Senátoři rozhodnou o platech. Vadí mi to vydírání, že „musíme“, říká Horník

Šéf senátního klubu Starostové a nezávislí Jan Horník přichází na jednání STAN,...

Přetahovaná o výši platů poslanců, senátorů a členů vlády od ledna příštího roku zaměstná ve středu Senát. Může...

Raketový nákup české armády. Za řízené střely utratí vojsko 1,5 miliardy

Protiletadlový komplet RBS-70.

Ministerstvo obrany připravuje nákup protiletadlových řízených střel pro přenosné komplety RBS-70 za zhruba 1,5...

Najdete na iDNES.cz