Jak říká Sir Humphrey Appleby z kultovního britského seriálu Jistě, pane ministře: Je i není to pravda! Navíc tato „hláška“ platí pro oba výše nastíněné pohledy. Proč?
Volby do Evropského parlamentu jsou značně specifické. Na rozdíl od jiných se při nich totiž Česko proměňuje v jeden volební obvod, to znamená, že lidé od Aše až po konec Moravy volí stejné kandidátky. Výsledky nejsou bezprostředně „měřitelné“ tím, kdo s kým sestaví vládu, krajské či městské zastupitelstvo, anebo kdo získá většinu v Senátu.
Za vítěze se tak může označit prakticky každý, kdo v eurovolbách uspěje. Stejně tak je ale snadné popsat ho jako svým způsobem poraženého. Až na naprosté výjimky typu občanského demokrata Alexandra Vondry, jenž díky preferenčním hlasům přeskákal z patnáctého místa kandidátky na druhé, což jinak než jako jeho jednoznačný úspěch prezentovat nelze, tedy záleží především na interpretaci výsledků.
Vše začíná už u volební účasti. Tu letošní lze pro eurovolby označit slovem rekordní. Volilo totiž 28,72 procent lidí, zatímco před pěti lety něco málo přes osmnáct procent. A jelikož v letech 2009 a 2004 volilo 28,22, respektive 28,32 procenta voličů, máme tu ono slovo rekordní. Zároveň je však nutné si uvědomit, že to je pořád hluboko pod volební účastí v ostatních celostátních volbách. Navíc volební účast opět „zachraňuje“ silně protibabišovská Praha.
V nadcházejících hodinách a dnech se jistě z analýz dozvíme, zda volili víc mladí či staří, jestli to bylo víc ve městech, nebo na vesnicích. Mnohem podstatnější ovšem je, co v žádné takové analýze nebude. A to, kolik lidí nepřišlo jen proto, že je volby do Evropského parlamentu vůbec nezajímají, a koho by volili oni. To je přitom zřejmě jediný klíč k predikci výsledků příštích voleb do Sněmovny na základě těch víkendových.
Volby vyhrálo ANO, posiluje ODS. Sociální demokracie je bez europoslance |
MF DNES se na základě komentářů lídrů jednotlivých stran a hnutí, dosavadních názorů všemožných politologů a také ohlasů na sociálních sítí a jinde pokusila udělat pro každou z relevantních stran dvojí interpretaci jejích výsledků. Vyberte si sami.
ANO
Varianta vítězná: Hnutí Andreje Babiše značně posílilo. Vzhledem ke složení jeho voličů, jejichž podstatná část k eurovolbám nechodí, je posílení o šest procentních bodů a o dva europoslanecké mandáty velkým úspěchem. Stalo se tak totiž za situace, kdy se proti Babišovi a jeho vládě konají masivní demonstrace a kdy je proti němu sešikována celá opozice a někdy i koaliční partner z ČSSD. Navíc za situace, kdy kandidátku tvořili nepříliš známí lidé. Nehledě na slušný zisk preferenčních hlasů Dity Charanzové, první na kandidátce, totiž lidé mohou kroužkovat tak nějak automaticky.
Varianta poraženecká: Hnutí Andreje Babiše sice vyhrálo, ale zdaleka ne tak přesvědčivě, jak se podle většiny průzkumů pro volby do Sněmovny dalo očekávat. Je tedy nejspíš na sestupné trajektorii, v příštích volbách do Sněmovny může získat buď stejně, nebo ještě méně, což je jasný důkaz, že si opozice počíná dobře.
ODS
Varianta vítězná: Strana Petra Fialy udělala další krok ke své renesanci. Zatímco před pěti lety získala jen dva europoslance díky necelým osmi procentům hlasů a byla předposlední, nyní má čtyři křesla se ziskem čtrnácti a půl procenta. Navíc se ukázalo, že straně pomohl vyhazov Václava Klause mladšího, protože si ODS oproti volbám do Sněmovny polepšila o tři procentní body.
Varianta poraženecká: Občanští demokraté absolutně nevyužili svůj potenciál. Ačkoli se strana přes šest let profiluje jako hlavní opoziční síla proti vládám ANO se socialisty, stále se plácá okolo čtrnácti procent a končí s velkým odstupem druhá těsně následovaná ostatními v čele s Piráty. Na rozdíl od ANO jsou navíc voliči ODS tradičně mnohem zodpovědnější a ke všem typům voleb chodí. Přijít v co nejhojnějším počtu mohli i proto, že vycítili šanci Babiše poprvé porazit. Jejich aktuální výsledek tak klidně může být odrazem skutečných preferencí strany pro jiné typy voleb. Což – upřímně řečeno – není nic moc.
PIRÁTI
Varianta vítězná: Před pěti lety se Piráti do europarlamentu vůbec nedostali, skončili těsně pod pěti procenty. Nyní skončili třetí se ziskem téměř čtrnácti procent, mají tři europoslance. To je jasný důkaz správnosti jejich politiky, do budoucna mohou ještě růst.
Varianta poraženecká: Stejně jako občanští demokraté Piráti svůj volební potenciál v tomto typu voleb promrhali. Ostatně sám předseda Ivan Bartoš cílil na zisk dvaceti procent. Obecně se má za to, že stejně jako ODS dokážou Piráti mobilizovat své voliče, především mladé lidi, k účasti u uren. Pokud tedy skutečně zmobilizovali, co mohli, může to být s výhledem na volby do Sněmovny jejich strop. A opět lze konstatovat: no, nic moc.
TOP 09 a STAN
Varianta vítězná: Ačkoli se topka v průzkumech plácá pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny, spolu se Starosty a nezávislými skončila v eurovolbách čtvrtá. Oproti volbám před čtyřmi lety si sice jejich společná kandidátka o zhruba čtyři procentní body a jednoho europoslance pohoršila, ale vzhledem k posunu společnosti od té doby je jejich aktuální výsledek pořád úspěch. Nehledě na obhajobu pozice skokana díky počtu preferenčních hlasů. Před pěti lety kvůli nim Jiří Pospíšil přeskákal Luďka Niedermayera, nyní si to prohodili.
Varianta poraženecká: Tento typ voleb s jednou celostátní kandidátkou přinejmenším TOP 09 vyhovuje zřejmě nejvíc. Zvlášť za situace, kdy volební účast vylepšují hlavně velká města v čele s Prahou. V tomto kontextu je nutné vidět ztrátu Pospíšila a spol. v porovnání s nárůstem ostatních stran, které hrají o podobný typ voliče, tedy ODS a Pirátů. Ve volbách do Sněmovny to pro topku a STAN bude nejspíš jen horší.
SPD
Varianta vítězná: Na rozdíl od doby před pěti lety se nyní tak nějak počítalo, že se strana Tomia Okamury do europarlamentu dostane. Úspěch je o to větší, že ve velkých městech jsou na tom okamurovci špatně, navíc měli téměř neviditelného lídra, exministra Ivana Davida. Přesto předseda SPD dokázal na silně protievropskou rétoriku utáhnout téměř deset procent lidí, především z menších měst a obcí, a přesvědčit je, aby k volbám šli.
Varianta poraženecká: Tady není. Pro okamurovce eurovolby nebyly žádnou velkou prioritou, přesto dokázali takto uspět.
LIDOVCI
Varianta vítězná: Lidovci procházejí nelehkým obdobím, personální výměnou na vedoucích pozicích včetně předsedy. Strana si sice oproti době před pěti lety o dva a půl procentního bodu pohoršila a se ziskem mírně přes sedm procent přišla o jednoho europoslance, za dané situace jsou však dvě křesla v europarlamentu úspěch. Ve všech dalších typech voleb to vzhledem k aktuální lidovecké neviditelnosti může být spíš horší, bude to boj o překročení pěti procent.
Varianta poraženecká: Za dané situace není.
Eurovolby 2019 |
KSČM:
Varianta vítězná: Komunisti jdou volby od voleb v preferencích strmě dolů, z europarlamentu mohli klidně vypadnout úplně. Část jejich voličů už dříve přešla k ANO, další část nejspíš k SPD. Nakonec se komunisti v EP udrželi díky jedničce kandidátky Kateřině Konečné, museli si oddechnout.
Varianta poraženecká: Sestupný trend komunistů pokračuje. Oproti volbám před pěti lety ztratili pět procentních bodů, přišli o dva europoslance. Nyní už mají pro volby do Sněmovny blíž k pětiprocentní hranici, než ke „hře v klidném středu tabulky“.
ČSSD:
Varianta vítězná: Není, je to průšvih. Už samotný fakt, že za socialisty nechtěl kandidovat nikdo výrazný v čele s Lubomírem Zaorálkem či šéfem odborů Josefem Středulou a post jedničky „zbyl“ na nevýrazného Pavla Poce, je všeříkající. K tomu si přidejte mizernou kampaň. ČSSD eurovolby odpískala ještě předtím, než začaly. Pro příští volby do Sněmovny to může některé jejich voliče odradit s tím, že se budou bát propadnutí svého hlasu a vyberou si někoho jiného.
Varianta poraženecká: Je to průšvih!
