Vyplývá to ze statistik Evropského parlamentu platných zhruba v polovině mandátu nynějšího parlamentu.
Z poslanců nových členských zemí nejčastěji v plénu mluvili Kypřané, Poláci a Malťané. Češi, které ve Štrasburku zastupuje 24 zákonodárců ze 785, jsou na sedmém místě. Zahradil vystoupil naposledy v říjnu 2004 po zvolení nynější Evropské komise.
Zahradil se zprávám o svém "mlčení" brání, cítí se prý dotčen. "Zdůrazňuji, že v Evropském parlamentu ani nikde jinde rozhodně nemlčím," uvedl v oficiálním prohlášení.
Statistiky o počtu vystoupení v plénu podle něj nemohou být měřítkem pracovitosti europoslance. "Plenární vystoupení v EP trvají pouze několik minut a mají dle mého názoru pro poslaneckou práci jen malý význam. Média se jimi zpravidla nezabývají, veřejnost se o nich ani nedozví," napsal Zahradil.
"Pracovitost každého poslance je nutno posuzovat podle celého komplexu údajů: například práce ve výborech či frakci, publicistická činnost, účast na veřejných akcích, kontakty s veřejností a tak dále. Trvám na tom, že ve všech těchto aspektech plním své poslanecké povinnosti beze zbytku."
Nejsem ve výboru
Zvěřina zase přičetl absenci vystoupení v plénu faktu, že se nedostal k práci na nějaké parlamentní zprávě a že nemá funkci v žádném výboru.
"Neusiloval jsem o vystoupení, jen proto, abych promluvil," zdůvodnil své mlčení v lavici Evropského parlamentu. Nyní se podílí jako stínový zpravodaj na zprávě týkající se chystaného Evropského technologického institutu. "Tak se to snad změní," myslí si.
Zahradil nemlčí sám
K "rekordmanům" patří i Petr Duchoň (ODS), jenž se v plénu projevil dvakrát. Všichni tři patří do nejsilnější frakce Evropská lidová strana - Evropští demokraté (EPP-ED).
Duchoň má ovšem na kontě jako jeden z pěti českých poslanců autorství parlamentní zprávy. Zprávu EP napsali také poslanci Milan Cabrnoch (ODS), Věra Flasarová (KSČM), Jiří Maštálka (KSČM) a Miloslav Ransdorf (KSČM).
Nejčastěji v plénu vystoupil z Čechů Miroslav Ouzký (ODS), ale valná většina jeho vystoupení byla technického rázu (typu "rozprava je ukončena") a vyplývala z funkce místopředsedy parlamentu, kterou do ledna zastával.
Šanci mají nejmenší kluby
Na aktivitu poslanců má vliv příslušnost k parlamentnímu klubu. Vedení EP rozděluje řečnickou dobu jednotlivým frakcím podle jejich velikosti a ve vedení frakce se pak dohaduje, kdo dostane příležitost.
Paradoxně přitom mají větší šanci vystoupit poslanci z menších frakcí. Větší frakce mají sice více přiděleného času, ale ne přímo úměrně počtu poslanců. Totéž platí i pro nezařazené poslance, kteří mají v případě zájmu větší možnost promluvit v plénu než třeba člen EPP-ED.
To zčásti vysvětluje aktivitu komunistického poslance Jaromíra Kohlíčka či nezařazené Jany Bobošíkové.
Další šancí promluvit jsou jednominutové projevy na úvod plenárních zasedání, o něž se poslanci hlásí zvednutím ruky. Předseda EP je rozděluje podle toho, na koho naposled došla řada.
Zahradil je šéfem české delegace v EPP-ED, kde se výrazně podílí na vnitrofrakčních vyjednáváních.
