Politici se chlubí například portálem pro bezpečné internetové nakupování, ochranou pro Olomoucké tvarůžky nebo 50 miliony pro dětskou olympiádu. Přitom podle zářijové zprávy Analytického centra Češi v Bruselu za zahraničními kolegy co do aktivity velmi pokulhávají. Například průměrná účast na jednáních odsunula Česko na 24. místo z 27.
Pobírají miliony, v Evropě ale mlčíZprávu o činnosti českých europoslanců čtěte tady. |
iDNES.cz oslovil všechny české europoslance a zeptal se jich, co považují ve své práci za nejdůležitější. Jejich odpovědi poté nechal zhodnotit politologem, který je expertem na unijní legislativu.
1. Evropské peníze
Poslanci europarlamentu dokázali přihrát evropské peníze několika projektům. Jiří Havel (ČSSD) pomohl poslat zhruba 50 milionů korun na organizaci Olympiády dětí a mládeže ČR v Liberci, která se konala na začátku roku. Oldřich Vlasák (ODS) si k dobru připočítal úspěšné přesvědčování Evropské komise, že Pec pod Sněžkou má získat dotaci čtvrt miliardy na opravu lanovky, protože nejde o zakázanou podporu.
"Práce poslance by měla být zaměřená především na legislativu, následně pak na podporu různých projektů či aktivit. Někdy se však stává, že se z poslanců se stávají více ´lobbisté´ než ti, kteří by měli regulovat pravidla," komentoval kroky analytik Karel Škácha, který se v rámci Analytického centra zabývá mimo jiné pravidelným hodnocením činnosti europoslanců.
Výjimkou je Libor Rouček (ČSSD), kterému se podařilo zařadit trať Praha - České Budějovice - Linec do seznamu prioritních transevropských železnic. "V tomto případě jde o důležitou věc," dodal Škácha. Česko na tuto stavbu může snáz čerpat evropské peníze.
anketa mezi europoslanciiDNES.cz napsal email všem 22 českým zástupcům v Evropském parlamentu. Na dotaz, co považují za největší úspěch, nereagovalo šest politiků: Rober Dušek (ČSSD) |
2. Projekt Galileo
Dva poslanci jmenovali jako nejdůležitější záležitost jejich funkcí přispění k evropskému navigačnímu systému z názvem Galileo. Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) se stal zpravodajem legislativy, která Galileo provází. Podle něj bychom bez toho nemohli usilovat o sídlo systému v Praze. Jediný československý kosmonaut Vladimír Remek (KSČM) pracuje na zprávě, která má hodnotit dosavadní situaci evropských programů družicové navigace a nastínit jejich perspektivu.
Tyto aktivity mají podle Škáchy pro Česko význam. "Remek má dlouhodobou koncepci a u Tošenovského není práce jen o zpravodajování, ale je za tím řada dalších aktivit a činností."
3. Niva a tvarůžky
Jan Březina (KDU-ČSL) si k dobru přičítá ochranu výroby Olomouckých tvarůžků a sýru niva. V prvním případě Česko svedlo boj s Němci a Rakušany, v druhém se Slovenskem. Tvarůžkům byla zeměpisná ochrana přiznaná po šesti letech sporů v červnu, niva ji získala před rokem.
"Je to jeden ze způsobů, jak ochraňovat národní produkty a posilova konkurenceschopnost českých firem v Evropě. Březina se stal těmito kroky
EvROPSKÝ PARLAMENTEvropský parlament je jeden z orgánů Evropské unie. První přímé volby byly v červnu 1979. První čeští europoslanci do něj zasedli v roce 2004. Nyní EP čítá 736 poslanců. Českou republiku zastupuje v sedmém volebním období 22 poslanců. Jsou zvoleni na pět let. |
4. Politické funkce
Kromě výsledků práce se někteří pochlubili také funkcemi. Na nejvýznamnější post z českých zákonodárců dosáhl Rouček, který se stal místopředsedou EP. Úspěchem Milana Cabrnocha (ODS) je post předsedy delegace, která spolupracuje s Arménií, Ázerbajdžánem a Gruzií. "Jsem jediným předsedou delegace nebo výboru mezi českými europoslanci," sdělil. Hynek Fajmon (ODS) je členem výboru zemědělství a náhradníkem v rozpočtovém výboru.
Podle Analytického centra ale jen funkce není zárukou, že poslanec dokáže působit na právní akty Evropské unie. "O aktivitě poslance nelze hovořit, vyjmenuje-li všechny funkce, které zastává," domnívá se Škácha.
5. Ochrana spotřebitele
Zuzaně Roithové (KDU-ČSL) prošla Evropským parlamentem zpráva o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí. Jejím výsledkem je portál eYouGuide, na němž se v českém jazyce uživatelé internetu dočtou o svých právech při elektronickém nakupování. Edvard Kožušník (ODS) zabránil podle svých slov vzniku centrálního evropského standardizačního úřadu. Pokud by úřad vznikl, Evropa by podle něj neměla při rozhodováních na mezinárodních fórech například o normách ISO 27 hlasů, ale jen jeden.
"Roithová se dá považovat za jednu z nejúspěšnějších poslankyň, dlouhodobě vykazuje v oblasti ochrany spotřebitelů kvalifikovanou práci. Nováček Kožušník zase patří mezi ty poslance, kteří dokáží najít silné a důležité téma a přesvědčit kolegy, aby se k němu připojili," míní Škácha.
Kožušník například přesvědčil 91 europoslanců, aby společně s ním navrhli na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánského disidenta Guillerma Fariňase, který proslul 135denní hladovkou.
6. Šlápnutí vedle
Při "chlubení" úspěchy někteří europoslanci, řečeno s nadsázkou, občas šlápli vedle. Jiří Havel považuje za úspěch, že se sociálně demokratická frakce sjednotila na budoucí zemědělské politice. Podle Analytického centra to není úspěchem to, že poslanec věnoval pětinu mandátu tomu, co volič považuje za samozřejmé.
Zuzana Brzobohatá (ČSSD) zorganizovala seminář pro mateřská centra, který byl zaměřený na to, jak sepisovat žádosti, aby měly úspěch při čerpání evropských peněz. "Podávání informací záslužná činnost, nicméně neměla by být tou hlavní a jedinou," dodal Škácha.
Jan Zahradil (ODS) trval na tom, aby agenda mezinárodního obchodu zůstala stávajícímu komisaři a nepřecházela pod komisařku Catherine Margaret Ashtonovou. Podle analytického centra ale u takového kroku jde jen těžko zhodnotit jeho reálný vliv.
