České úřady však byly i pochváleny, že jako jedny z mála o povolených vývozech informují.
Česká republika od roku 2006 povolila vývoz policejních zbraní a donucovacích prostředků, jako jsou pouta na kotníky, aerosoly s chemikáliemi nebo pouta, která vydávají elektrošok o síle 50 000 voltů, do nejméně devíti zemí, kde jsou tyto prostředky podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) rutinně používány k mučení.
"Náš výzkum ukazuje, že české úřady opakovaně povolily vývoz těchto věcí do států, kde takové zboží bývá používáno k mučení. Jedná se o státy jako Kamerun, Pákistán, Moldávie nebo Mongolsko. Tyto vývozy vyvolávají obavy, že mohlo dojít k porušení legislativy," uvedla AI ve zprávě.
Organizace proto podle zprávy požádala české úřady o detaily jednotlivých vývozů, aby mohla posoudit, jestli skutečně byla porušena pravidla přijatá před čtyřmi lety Evropskou unií.
AI znepokojuje vývoz do Kamerunu a Mongolska
"V roce 2008 ČR povolila vývoz elektrických paralyzérů a sprejů s chemickými látkami do Kamerunu. AI v této zemi dokumentuje množství případů mučení ze strany policie a armády. Podle kamerunských organizací je velmi rozšířené právě mučení elektrošoky," píše se ve zprávě.
Dalším odbytištěm českých vývozců je podle Amnesty International Mongolsko, kde často dochází k mučení na policejních stanicích, ve vazebních zařízeních a v celách se zvláštním režimem, zejména v celách smrti.
"Mezi používané metody patří zabodávání jehel pod nehty, elektrošoky nebo prodloužená doba pobytu v poutech a okovech. V jednom ze zdokumentovaných případů byl vězeň v okovech držen bez přestávky po dobu tří let," popisuje AI.
Česko nyní musí organizaci informovat o tom, jak se ujišťuje, že koncoví příjemci nástroje nezneužijí k nelidskému zacházení.
Úřady si jsou jisté správným postupem
Ministerstvo zahraničí, které žádosti o vývoz posuzuje před konečným schválením ministerstvem průmyslu, si je podle tiskového odboru jisto, že při rozhodování postupuje správně. Hodnotí každou žádost zvlášť a při posuzování země odbytu vychází ze zpráv EU, Spojených národů, vlastních diplomatických zdrojů i dat nevládních organizací, řekl Jiří Beneš z tiskového odboru Černínského paláce.
StatistikaŽádosti o vývoz rizikového zboží v roce 2008 V roce 2008 podali čeští vývozci 12 žádostí o povolení exportu tohoto rizikového zboží, vydáno jich bylo 11 - do Gruzie, Chorvatska, Kamerunu, Mexika, Ománu, Pákistánu, San Marina, Švýcarska, USA a Venezuely. |
Jmenované země se podle něj pohybují v "šedé zóně", kdy se nedá říct, zda jde o stát zcela bezproblémový, nebo naopak.
Kromě kritiky i pochvala
Česku se ale od AI dostalo také pochvaly. "I přes konkrétní znepokojivé vývozy patří ČR mezi pouhých sedm členů EU, kteří naplňují povinnost zveřejňovat informace o jednotlivých povoleních vývozu tohoto zboží," uvádí zpráva.
Organizace ocenila také to, že úřady zakázaly vývoz do zjevně rizikových oblastí, když odmítly vydat povolení k exportu elektrických paralyzérů do Ázerbájdžánu a Íránu.
Zprávu budou řešit europoslanci
Dokument AI, vypracovaný s účastí Výzkumné nadace Omega (Omega Research Foundation), ukazuje, že tyto aktivity pokračují navzdory tomu, že v roce 2006 byla přijata kontrolní opatření v evropském měřítku. O dokumentu bude ve čtvrtek jednat podvýbor pro lidská práva při Evropském parlamentu, předpokládá se ale, že poslanci dokument pouze vezmou na vědomí.
AI žádá Evropskou komisi, aby odstranila mezery v zákonodárství, na které zpráva poukazuje. Vyzývá státy EU, aby korektně uplatňovaly pravidla, která Unie přijala v roce 2006 a která zakazují nebo regulují vývoz nástrojů, jež jsou používány k mučení.
"Zavedení evropských opatření pro kontrolu nad obchodem s 'mučicími nástroji', které následovalo po desetileté kampani vedené organizacemi na obranu lidských práv, představovalo historický právní pokrok. Avšak tři roky po vstupu těchto opatření v platnost je několik evropských států stále ještě neuplatnilo a nezjednalo jejich respektování," řekl podle AFP ředitel kanceláře Amnesty International pro Evropskou unii Nicolas Beger.
Podle Amnesty International je dále třeba upravit dosavadní evropskou legislativu, aby byla schopna držet krok s technologickým vývojem a uměla pružně reagovat na snahy o obcházení kontrolních mechanismů.
