S návrhem na novou podobu dublinského systému přišla loni v dubnu Evropská komise poté, co Řecko a Itálie žádaly o větší pomoc s řešením uprchlické krize. Výsledkem je mechanismus, který má ulevit hraničním státům. Azylové řízení by již neprobíhalo v prvním státě, do kterého uprchlíci vstoupí, jako je tomu dosud, ale podle daných kritérií by byli automaticky přerozdělováni do jiných členských států.
Členské státy budou muset systém kvót plnit, jinak jim hrozí sankce. Zatímco Evropská komise chce, aby systém fungoval v případě vypuknutí dalších uprchlických krizí, Evropský parlament navrhl permanentní řešení.
Reforma je nutná, současný systém, takzvaný „Dublin III.“ mnohé země nedodržovaly, shodují se čeští europoslanci, ale nelíbí se jim, že Evropská unie chce mluvit do toho, kolik uprchlíků a za jakých podmínek má Česká republika přijímat.
Zatímco v Česku se politici nemohou domluvit na sestavení nové vlády, v Evropském parlamentu se spojili europoslanci napříč politickým spektrem a sesbírali nutné podpisy, kterými si vyžádali projednání návrhu na plénu Evropského parlamentu (jinak by jednání o dublinské reformě automaticky postoupilo na další úroveň). Pro hlasovalo 390 poslanců, proti 175 přítomných poslanců. Parlament tak posvětil mandát k vyjednávání nové podoby dublinského systému.
Stálé kvóty a tresty za neplnění. EU jedná o revizi dublinského systému |
„Nelíbí se mi, že se parlament snaží aktivisticky přeformulovat návrh komise. Je to možné v případě, kdy dorazí další uprchlická vlna, ale nejde, aby byl mechanismus nastaven trvale, to je špatně,“ sdělil iDNES.cz europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Poukázal na potřebu stabilizovat severní Afriku a vytvoření registračních středisek pro migranty.
Odhad toho, kolik lidí by Česká republika v případě zavedení nového systému měla přijmout, zatím není. „Pokud bychom to ale propočítali na poměry Itálie, jednalo by se asi o tři tisíce lidí ročně. Na místo toho, abychom podpořili administrativu v lokalitách, kde je to potřeba, soustředíme se na to uprchlíky nejdřív rozvrstvit po celé Evropě a pak až řešit azylová řízení,“ dodal Polčák.
Česká republika byla vedle Maďarska nebo Polska zemí s největším počtem poslanců, kteří se vyjádřili proti návrhu. Naopak Itálie a Německo patří mezi státy, které trvají na „principu solidarity“.
Například podle Evžena Tošenovského (ODS) může Dublin IV. způsobit pnutí mezi členskými státy EU. „Je důležité, aby stát byl tím, který vybírá, koho přijme a garantuje, jaká pravidla se budou dodržovat v krizových situacích. Aby si nikdo nemyslel, že k nám někdo utekl ze Súdánu z důvodu, že chce jít za něčím lepším. Takové situace pak shazují celý systém. Pro mě je to nedomyšlená a nedohádaná účelovka,“ míní Tošenovský.
Europoslanci Evžen Tošenovský (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Jiří Maštálka (KSČM) vysvětlují, proč se postavili proti návrhu Evropského parlamentu na novou podobu dublinského systému (30.11.2017).
Vyvolá Dublin IV. další Brexit?
Podle některých hlasů ozývajících se z Evropského parlamentu může mít přijetí systému za následek, že některé státy nebudou chtít setrvat v Evropské unii.
„Myslím, že pro řadu států je návrh Evropského parlamentu naprosto nepřijatelný. Říkali mi to například maďarští nebo polští představitelé. Mám signál i od západoevropských kolegů, že nebudou chtít takto vyhraněnou pozici a že se přikloní k návrhu Evropské komise,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
V případě, kdy by byl návrh schválen, by podle něj při dalších volbách do Evropské unie výrazně posílila krajní pravice. „Mně na návrhu vadí široká definice rodiny, do které má patřit otec, matka, děti a prarodiče, žádné tety, strýcové a další osoby, které by se mohly skrývat za rodinou. Dále mi vadí sankce - nemůžete trestat stát za to, že z něj lidé utečou a jdou jinam. Stejné je to se sankcemi pro členské státy, které nebudou přijímat uprchlíky,“ říká Zdechovský.
Podle jeho stranického kolegy Pavla Svobody je problém v tom, že nikdo nepřišel s lepším řešením. „Jsme v pasti. Víme, že stávající systém moc nefunguje, ale lepší nikdo nevymyslel. Kdyby někoho něco lepšího napadlo, tak by to bylo přivítáno s potleskem. Jeden problém je ochrana vnějších hranic, druhý ten, co s těmi, kdo ji překonají,“ řekl iDNES.cz Svoboda.
Kdyby se podle něj tíže nechala na bedrech států „prvního úderu“ - tedy Itálii nebo Řecku, bylo by to neslučitelné s partnerskými vztahy mezi členskými státy.
Svoboda prý souhlasí s reformou s výhradou kvótového systému. Připomněl, že letos proběhne desáté výročí vstupu do schengenského prostoru. „Pokud nechceme kontroly, musíme se k problému postavit čelem, bez toho to nepůjde. Stále si pamatujeme, jakou práci dalo dostat se do schengenského prostoru,“ uzavřel.
Summit v říjnu rozhodl, že premiéři a prezidenti se o věci budou bavit v prosinci s cílem najít konsenzus v prvním pololetí příštího roku.
