Euro podle redaktora Martina Komárka moc neškodí, ale také moc nepřináší. Pan redaktor se mýlí.
Zákonitosti eura
Vznik společné měny, a tedy i její přijetí Českou republikou je navýsost politickým činem a má dalekosáhlé důsledky nejenom pro hospodářství Unie a jejích jednotlivých členů, ale také, a možná především, pro náš politický systém a politický život.
Makroekonomický rámec každé moderní ekonomiky je tvořen měnovou a fiskální politikou. Za tu první má odpovědnost centrální banka, která spravuje měnu, za tu druhou pak vláda a parlament, které tvoří rozpočet a spravují daně.
Právě harmonie či disharmonie mezi správcem měny a správcem rozpočtu často rozhoduje o kvalitě či nekvalitě ekonomického prostředí, a tedy o výkonu či zaostávání příslušné ekonomiky.
Stejné zákonitosti platí i u eura – a zde je jádro celé věci. Na jedné straně existuje Evropská centrální banka, která spravuje euro a tvoří měnovou politiku. Fiskální politiky jsou však na druhé straně téměř zcela v rukou jednotlivých členských států. Aby se zamezilo tomu, kdy by jednotlivé země eurozóny řešily svoje problémy na úkor ostatních, došlo k dohodě o maastrichtských kritériích a o tzv. paktu stability, která omezuje volnost jednotlivých států v oblasti tvorby rozpočtového deficitu, dluhu či inflace.
Konzervativní politika
Na zjevnou nepružnost tohoto systému nemůže Evropská centrální banka reagovat jinak než velmi konzervativní měnovou politikou.
To vše pak vytváří rigidní makroekonomické prostředí, na které Evropská unie dlouhodobě doplácí.
Má-li Evropa obstát v globální ekonomické konkurenci, musí se evropská měna stát plnohodnotným faktorem ekonomického růstu – a to nebude možné bez dotvoření evropského politického systému.
Dokud nebude existovat plnohodnotně politická evropská exekutiva vzešlá z voleb a vybavená mandátem spolupodílet se na tvorbě evropského makroekonomického prostředí, bude mít Evropská unie problémy s ekonomickým růstem a konkurenceschopností. Proto ani zavedení společné měny, ani naše připojení se k euru není pouze technickým problémem. Zakládá v sobě nutnost dobudování evropského politického systému a je v tomto smyslu i naším závazkem. Euro není jen název, ale především velká politická výzva.
