EU: vzdělání je v Česku "popelkou"

  • 7
Stávka nestávka - na vzdělání asi Češi budou muset připlatit. Evropský statistický úřad Eurostat na základě údajů za rok 1999 totiž zjistil, že na tuto klíčovou oblast dává Česko skoro nejmenší díl svých prostředků v rozšířené EU. Špatně pro Čechy vyznívá nejen srovnání se Západem, ale i se sousedy.

I Slovensko dává na vzdělání 4,5 procenta toho, co za rok vytvoří - a to je hned po Česku (4,3 procenta) a Řecku (3,9 procenta) nejhorší podíl v EU.

Z vyspělých zemí se v "zájmu" o školství blíží Čechům jen Británie: vydává na ně jen 4,4 procenta svého ročního domácího produktu. Zato bohaté skandinávské země přesouvají do školství šest až osm procent prostředků, které každý rok vytvoří.

Sporný český primát
V jednom však české školství vyniká: dvě pětiny svých prostředků využívá na vybavení a školní budovy. To je nejvíce nejen mezi uchazeči, ale i v unii: stejný podíl školského rozpočtu využívá na hmotné vybavení už jen Švédsko.

Většina zemí dnešní unie využívá čtyři pětiny svých peněz na školy k placení učitelů a jen zbytek míří do vybavení či výstavby škol.

Čechy pak může těšit už jen to, že v penězích dávají na každého svého žáka téměř nejvíce ve střední Evropě: v průměru je to 2835 eur.

Ale co je to ve srovnání s Německem či Rakouskem? Peněžní výdaje na každého školáka či studenta jsou v těchto zemích dvakrát až třikrát vyšší než v Česku. Dokonce i Řecko dává na každého žáka či studenta aspoň o trochu více než Česko: 2903 eur.

Studenti versus prvňáčci
Když se prostředky ze školních rozpočtů rozpočítají na žáky základních, středních a vysokých škol, ukáže se, že nejdražší jsou samozřejmě vysokoškoláci. Některé země vydávají na každého z nich třikrát více než na jednoho školáčka ze základní školy.

Ale ne všude mají rádi takové extrémy. V Rakousku, které na každého svého školáka dává nejvíce peněz v EU, jsou výdaje na jednoho vysokoškoláka sotva dvakrát vyšší než na nějakého prvňáka či druháka.

Vysokoškoláci také dostávají nejvíce z veřejných peněz do vlastních rukou. Platí to zejména pro Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko, kde končí ve studentských rukou více než čtvrtina všech výdajů na vysoké školy.

To je pouhý sen nejen pro české studenty, kteří na stipendiích, půjčkách a dětských přídavcích získají asi tak dvanáctinu rozpočtu pro vysoké školy, ale zejména pro Poláky a Slováky: ti nedostanou od státu skoro nic.


Video