Komisař Olli Rehn a srbský vicepremiér Božidar Djelič zahájili jednání, které má podle komise shrnout dosavadní výsledky a zaměřit se na oblast justice a vnitra.
Bělehrad usiluje o uzavření takzvané Stabilizační a asociační dohody, která je prvním krokem na cestě k plnému členství v Unii. "Dohoda je pro Srbsko klíčová," prohlásil Olli Rehn.
Od loňska bylo mezi Bělehradem a Bruselem ticho. Unie se rozhodla zmrazit rozhovory, protože Srbové se neměli k vydání jednoho z největších zločinců balkánských válek, bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče.
Bělehrad podle EU dostatečně nespolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu. V poslední době ale nastaly určité pokroky. Srbsko má novou, proevropskou vládu a minulý měsíc navíc Haagu vydalo někdejšího Mladičova pobočníka Zdravka Tolimira, který je stejně jako Mladič obviněn ze srebrenické genocidy. - více zde
Pak do Bělehradu odjela hlavní žalobkyně ICTY Carla del Ponteová a pochválila tamní politiky za větší ochotu spolupracovat. V tu samou dobu představitelé Evropské unie rozhodli, že se Srbskem mohou znovu začít mluvit. - více zde
Nicméně zdůraznili, že stabilizační smlouva nemůže být uzavřena bez lapení a vydání Mladiče, o němž je del Ponteová přesvědčena, že žije v poklidu přímo v srbské metropoli.
Kosovo zůstává problémem
Dohoda o stabilizaci a přidružení umožní rozšíření obchodu s Evropskou unií a měla by přitáhnout do Srbska víc zahraničních investic. Stejně tak bude Bělehrad moci spolupracovat s EU v řadě oblastí jako životní prostředí, zemědělství, energetika a doprava stejně jako boj s organizovaným zločinem a pašováním.
Jeden problém ale obnovením rozhovorů nemizí. Bělehrad rezolutně odmítá nezávislost Kosova. Evropská unie - stejně jako Spojené státy - ji naopak podporují. Jenže Srbové považují Kosovo za svou národní kolébku a jeho odtržení se zavázala bránit i nová vláda.
