Západní svět se už dávno nedělí jen na mužskou a ženskou roli, kterou tak pět desítek let pečlivě udržoval kult Jamese Bonda. Pokud tedy tomu rozumíme tak, že muž je svalnatý bojovník s bystrým úsudkem a humorem. A žena pak křehká a šarmantní svůdnice, jejíž úkolem je dělat asistentku, která provází muže životem.
Snaha o vyváženost se posunula k tomu, aby žena nejprve obsadila šéfovskou pozici M. Pak aby další, pořádně urostlá, přejala roli ranaře, který ve fyzické zdatnosti není svým bondovským předchůdcům nic dlužen a stává se výzvou ostatním mužům. A ještě to má v avizovaném scénáři mezi ní a důchodovým Bondem sexuálně jiskřit.
Pokračování bondovské ságy se stalo odpovědí na to, že zkostnatělý žánr kromě nových kulis a stále propracovanějších akčních scén vlastně už neuměl nic jiného nabízet. A protože neatraktivní nositelé pivních pupků svalnatce nenahradí, stále hlasitější poptávka v éteru po „pozitivní“ diskriminaci na základě rasy a pohlaví si vydobyla své. Otevřela tak vrátka pro další nároky.
Práva sexuálních menšin
Na slova klasika „to znamená, že jsme zase o krok před nimi“ automaticky přichází odpověď: „Bude to stačit, myslíš?“ Pomineme-li vyznavače různých náboženství, stále razantněji si své „místo na slunci“ vydobývají další sexuální menšiny. Genderových orientací jsou už tři až čtyři desítky a existuje-li právo na spravedlnost, na většinu z nich by se mělo dostat.
Pokrok i rasismus naruby. Sociální sítě reagují na agentku 007 |
Čtenáři reagující na změnu nositele kódu 007 už přišli s mnoha nápady, ať již mírnějšími, jako je lesba na invalidním vozíku, nebo drsnějšími, které není radno zmiňovat. Bond girl samozřejmě nenahradí Bond boy, ale spíš Bond LGBT. Skoro by se dalo vsadit na to, že zápletkou dalšího pokračování, jak protivníka pěkně zaskočit, by mohlo být, že agentem či agentkou 007 jednou bude někdo, kdo se rozhodne v průběhu dílu svoje pohlaví přeoperovat.
Jestliže u fiktivní bondovské sféry se v zásadě obrazotvornosti meze klást nemusí, poněkud destruktivnější následky může mít tlak na rasovou a genderovou vyváženost u vážnějších žánrů, například těch historických. Poslední výzva k dějinnému pokřivení zazněla v případě seriálu HBO Černobyl, kde podle britské scenáristky Karly Marie Sweetové chybí černoši. I když se paradoxně ví, že jeden tam navzdory vší logice skutečně byl.