Jasně proti sankcím se už vyslovil pravicový italský premiér Silvio Berlusconi. A s jeho názorem souhlasí i Řecko či Kypr.
Také lídři Německa a Francie předem naznačili, že se za sankční postih Kremlu prát nebudou. A to přesto, že francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, jehož země nyní Unii předsedá, možnost potrestat Moskvu nedávno připouštěl.
Brown: Nahraďme ruský plyn
Nakonec, proti sankcím se vyslovil rovněž šéf ministerstva zahraničí Karel Schwarzenberg. Postoj českých diplomatů se liší od názoru jejich polských a pobaltských kolegů, kteří se k Moskvě stavějí mnohem kritičtěji. Komentátoři postoj těchto států kolem Baltského moře vysvětlují špatnými historickými zkušenostmi jeho obyvatel s ruskou politikou.
. Přečtěte si také |
"Bez okamžité akce riskujeme, že zaspíme a zůstaneme energeticky závislí na méně stabilních či spolehlivých partnerech," napsal Brown, který chce podle svého nedělního textu v listu The Observer vyzvat Evropu k investicím do kaspických nalezišť. A omezit tak moskevský vliv na Evropu. Rusko nyní starému kontinentu dodává zhruba třetinu ropy a dvě pětiny zemního plynu.
"Můj vzkaz Rusku je jasný: pokud chcete být vítáni v prestižních světových organizacích, musíte přijmout i závazky, které s tím přicházejí," dodává ostrovní premiér.
Kreml žádá objektivitu
Před summitem se ozvala i Moskva, jejíž lídři o víkendu telefonovali do metropolí Unie. Analytici tvrdí, že Moskva před summitem rozjela přesvědčovací kampaň, v níž Unii požádala "o objektivitu". Rusko se podle nich sice prezentovalo jako sebevědomá velmoc, zároveň si ale nechalo pootevřená dvířka k případnému smíru.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv tak konstatoval, že i jeho země je schopna přijmout vůči cizině sankce, byť prý nerada. Prohlásil též, že uznání nezávislosti obou separatistických provincií Gruzie je neodvolatelné. A že je Moskva nenechá padnout.
S tím, že EU nepřijme sankce vůči Rusku jako celku, se smířili i v Gruzii. "Izolovat Rusko nemá smysl. Očekáváme však od Unie určité sankce proti ruským elitám," nadhodil gruzínský ministr Temur Jakobašvili.
Unii vadí nedodržování dohody
Mimořádný summit sedmadvacítky svolal prezident Nicolas Sarkozy, jehož země nyní Unii předsedá. O schůzku ho požádalo více členských zemí. Vadilo jim hlavně porušování mírové dohody, kterou francouzský prezident uzavřel se svým ruským protějškem.
Rusové podle unijních diplomatů především nesplnili slib o stahování vojenských sil z Gruzie. Rusko argumentuje tím, že jde o příslušníky mírových sil, které mají zabránit dalšímu krveprolití. Členské země také rozlítilo ruské uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. - přečtěte si Rusko uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie
V Tbilisi se v den konání unijního summitu sešly desetitisíce Gruzínců, kteří vytvořili lidský řetěz napříč metropolí. Chtějí tak vyjádřit jednotu proti Rusku.
